Středoevropský překladatelský tábor
Nová stránka ( http://prekladatelskytabor.kotrla.com/ ) informující o plánovaném setkání mladých zahraničních bohemistů. Obětí se už přihlásilo dost. 😉
Středoevropský překladatelský tábor Read More »
Nová stránka ( http://prekladatelskytabor.kotrla.com/ ) informující o plánovaném setkání mladých zahraničních bohemistů. Obětí se už přihlásilo dost. 😉
Středoevropský překladatelský tábor Read More »
Odpověď na vaše e-maily: Konečně jsem se dokopal k dopsání nápovědy ( https://kotrla.com/frogman/help.php ) pro můj katalog literárních odkazů. Snad už jednotlivá čísla nebudou záhadou.
Na krátkou zmínku o Potápěči jsem narazil dokonce na http://www.pcrevue.sk/buxus/generate_page.php?page_id=9134
Potápěč: změny etc. Read More »
Pondělní otázka: Uhodnete autora?
Že…
Že naděje psanců se mění každý den.
Že ten, kdo je už bez osudu
a ještě žije, má pocit,
jako by se díval do zeleně potmě.
Že jiný nemá čas,
nemá čas ani na smrt.
Že další by chtěl lhát mrtvým,
ale to by musil pozpátku.
Že město je toho plné
a venkov se tím rozléhá.
Nezapomněl jsem na nikoho?
Kdo je autorem následujících veršů? (43) Read More »

Ale ne. Jenom faktický vrchol (nadmořský) slavnostního předávání znaku a praporu mé obci. Není to vidět, ale létající talíř má zespodu nakreslen erb.
Na chatě
Nestvůrky, stvůry, netvoři
všechen kal zvedli v jezeře.
Teď už tmu nad hladinou mžení protíná.
Zelený žabí skřehot v travinách.
Ohýnky u chat trochu skomírají,
na cestu klubka červů přelézají,
v mlhavé dálce, jako přes záclonu,
ztupělá jehla gramofonu
noří se z rýhy, pak zas potápí,
a z trouby ještě hýká Šaljapin.
Sestoupil svatý pokoj k vlhké zemi…
Trávníky pěchujíce podešvemi,
zhýralé nevěsty se v rozmáčeném světě
k ženichům lepí v stínu paraplete
a spolu se svítílnou pyskatý
trpaslík zalézá jim za šaty.
10. června 1923, Saarow / 31. srpna 1924, Causway
Z ruštiny přeložil Petr Borkovec
STAŘÍ DOBŘÍ: Vladislav Chodasevič (XXXXIV.) Read More »
Dnes bude hádání asi nelehké. Ale možná také ne. Je tu nápověda: Autor doposud nevydal básnickou sbírku. Vybraná báseň vyšla v almanachu poezie českých autorů. Dnes jsem vzdálen od chytrých mašinek, takže jsem zvědav, jaké tipy se zde objeví. (Přinejmenším MJ a VK mají velkou šanci na správnou odpověď 😉 ) A otázka? Uhodnete autora?
ADAMOV
Na tom kemo přece nic není
postavit na hospodském stole
krabičku sirek na hranu
a vyexovat škopek
Horší je potom
prokličkovat celý život
mezi dvoumetrovými krabičkami
vybalancovanými na hraně
srázu nad lhostejnou Svitavou
Kdo je autorem následujících veršů? (42) Read More »
Verše této básnířky (1932 – 1963) patří k tomu nejlepšímu, co americká literatura po druhé světové nabídla. Ukázka je se sbírky Ariel, která vznikala krátce před dobrovolným odchodem autorky ze života.
ČERVENCOVÉ MÁKY
Malé máky, pekelné plamínky,
vy mi neublížíte?
Šleháte sem tam. Nemohu se vás dotknout
Strkám ruce do plamenů. Nepálí to.
A mě vysiluje vás pozorovat,
jak takhle šleháte, svraštělé a jasně rudé jako kůže úst.
Úst, která právě potřísnila krev.
Zakrvácené sukýnky!
Jsou výpary, že se jich nemohu dotknout.
Kde jsou vaše opiáty, vaše tobolky, po nichž se chce zvracet?
Kdybych tak mohla krvácet nebo spát! – –
Kdyby se má ústa mohla provdat za takovou ránu!
Nebo vaše šťávy, v téhle skleněné ampulce, vsáknout do mne,
tišivé, konejšivé.
Ale bezbarvé. Bezbarvé.
Z anglického originálu přeložil Jan Zábrana.
STAŘÍ DOBŘÍ: Sylvia Plathová (XXXXIII.) Read More »
Právě před sto lety se procházeli hrdinové Odyssea (1922) Jamese Joyce po irském Dublinu. Výročí je známé jako Bloomsday. Snad tu knihu někdy dočtu. Delší článek na toto téma přinesl i pondělní (tištěný) Týden.
Linky:
http://www.radford.edu/~eurotrails/dublin.htm
http://www.rejoycedublin2004.com/
16. 6. 1904, Dublin, Irsko Read More »
Sauce Reader od Synopu (aktuálně ve verzi 1.4.1 beta) je příjemná RSS čtečka, která může doplnit vaši programovou stáj. Dobrá zpráva je, že je zdarma.
Podpora importu a exportu OPML, různých CSS stylů pro zobrazení přehledů zpráv, automaticky vyhledává zdroje (podobně jako FeedDemon), které prohlížená stránka obsahuje, a obsahuje i hledání na internetu a hledání weblogů, integraci s Windows Messengerem, propojení na e-mailový program. Obsahuje i nástroj pro blogování, ale ten neobsahuje podporu UTF-8, takže pro mnou používanou pMachine (respektive pro češtinu), je celkem nepoužitelný. Třeba ale bude fungovat s jinými systémy.
Pokud můžu srovnávat s Abilonem, FeedDemonem a RSS Pointem Lite, tak si nemohu naříkat. Dokonce se mu daří nasát data i tam, kde ostatní čtečky mají problém.
Stojí za zkoušku. Nainstaloval jsem na všechny tři mnou používané stroje.
Mé dlouhé čekání na novou knihu Umberta Eco bylo konečně ukončeno. Argo vydalo soubor O literatuře, který je souhrnem autorových příležitostných úvah na toto téma. Texty, přestože vznikaly v průběhu dvaceti let, jsou svědectvím o kontinuálním a vyváženém pohledu na některá témata, která čtenáři znají z jiných autorových knih, zvláště pak z Šesti procházek literárními lesy. Většina zde zahrnutých textů nebude pro znalé Ecova díla asi žádným velkým překvapením, ale knížku si koupte. Stojí za to! Tento svazek by měl být čtivým i pro čtenáře, kteří Eca znají pouze jako romanopisce.
Zvláštní pozornosti pak doporučuji věnovat textu, ve kterém se autor věnuje přijímání Ameriky v Itálii od třicátých let do sedmdesátých let minulého století a vztahu tří generací k americké kultuře. Velmi pěkné shrnutí proměn.
A tak škoda jen, že stále nemáme přeloženy některé starší důležité Ecovy teoretické práce. Snad se dočkám.
Umberto Eco o literatuře Read More »