Otázka nového kola je stále stejná: Kdo je autorem následujích veršů? Zapojte hlavu, vyhledávače nechejte spát.
Poselství
Čas od času je to v každém z nás
Náhlá touha
tichá a závratná
po velmi dlouhých a velmi galantních slavnostech
Kytice siluet upsané trvalým pádům
do poprašku stříbrného ticha
Zatímco hudba diskrétně neúprosná
opakuje stále týž menuet
všichni přistupují na tuto společnou trýzeň
Naštěstí se vždy najde pár nespokojenců
a malý zastrčený sálek
Snad to býval sklep
Někdo rozsvěcí ale jde naštěstí jen o svícny
Kdekdo je náhle tu vybalují se bubny
nápadně podobné krabicím na klobouky
Nic nepřijde nazmar do jedné naše starodávné rytiny
naše krátké struny které jsme milovali celé dlouhé noci
a rukavička černá růže zvolna klesající na klávesy
Naše pohledy jim bují na těle jak stříbro
čerstvého lupení
přinášejí právě na míse
Žel brzy se ukáže
že jde jen o malou variaci na známé téma Za vlání záclon
všechny dívky jsou předem oběšeny na svých úlisných sametkách
Jsme přesvědčeni že větráme
a zatím k nám vniká okny stárnoucí věčnost