Neklid krve (avokádový inkoust)

Doma nikdo, kuchyň zve k pokusům. Zvláště když se sejdou avokádové pecky a soda, tak nic nebrání tomu pokusit se uvařit další z přírodních inkoustů. Takže stačí pokrájet avokádové pecky, přidat sodu a vodu. A pak již jen cca půl hodiny vařit. Pokud nemáte sodu, můžete zkusit vařit v minerálce, výsledek by měl být podobný. Barva inkoustu záleží na délce vaření a na tom, jak moc objem tekutiny zredukujete. Na závěr stačí odvar přecedit, nebo pokud budete chtít použít v plnicím peru, tak raději přefiltrovat, ve vychladlém roztoku rozpustit arabskou gumu a přidat něco na konzervaci a ochraně před plesnivěním (např. alkohol nebo hřebíček). Jedná se o přírodní produkt, takže každá uvařená várka bude jiná. Protože jsem tentokrát postupoval přísně vědeckou metodou „přiměřeně“, tak se to ostatně dá očekávat. Tmavšího odstínu dosáhnete delším vařením. Hezkou publikaci o avokádu najdete v Archive.org.

Další návštěvníci kuchyně:
Making Avocado Ink & How to ‚Really‘ Get Blood Out of a Stone
VISUAL Homemade – Avocado Ink
Melissa Mary Jenkins: How to Make Avocado Ink

Neklid krve (avokádový inkoust) Read More »

Plnicí pero Milevia – Arnošt Jonáš – Milevsko

Bohatství produkce českých plnicích per z období První republiky až let poválečných je fascinující. Přestože je někdy obtížné rozlišit výrobce a výrobkovou řadu, i tak se počet výrobců se pohybuje někde okolo třiceti. Patří mezi ně i Milevia Arnošta Jonáka z jihočeského Milevska působící v letech 1931(?)-1948. Asi nejpodrobněji historii této firmy přibližuje článek Petry Kratochvilové otištěný v Milevském zpravodaji č. 4 z roku 2020, který si zde dovoluji vložit samostatně (PDF). Také činnost této firmy byla ukončena Vyhláškou ministra průmyslu ze dne 27. června 1948 o znárodnění podniků podle zákona č. 114/1948 Sb. Byla začleněna jako i další výrobci (Ripet, Barclay, Ipo, Steinitz, Penco, Polak-Lukesle) nejprve do národního podniku Koh-i-noor, který měl již od roku 1945 pod národní správou i zkonfiskované Haro, výrobce per z Bílé Vody u Jeseníku, později pak do Centropenu. Začlenění jednotlivých výrobců a vznik podniku centropen podrobně popisuje disertační práce Davida Bohdálka Československý tužkárenský průmysl v centrálně řízeném hospodářství 1948–1968 (PDF).
Po válce se v milevské továrně měly (snad) vyrábět oblíbené modely per Smaragd a Krystal. Pro zájemce dodávám, že nezpracovaný archivní fond továrny se nachází ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
Několikrát mi pera Milevia v aukcích unikla, ale tímto modelem, lépe řečeno celou psací soupravou, jsem si náladu vylepšil. Pero je osazeno americkým hrotem, takže lze dovozovat, že se jedná o předválečnou produkci. Za války byly nahrazeny hroty německými. Zub času se sice na peru podepsal, jak drobnými známkami užívání, tak tím, že u celuloidu dochází v průběhu desetiletí k drobným deformacím, ale na kráse mu neubral. I po letech dělá radost.

Plnicí pero Milevia
Plnicí pero Milevia

Milevia – reklama Mileroll
Milevia – reklamní leták, autor kreseb Václav Kubašta
Milevia – reklamní leták, autor kreseb Václav Kubašta

Plnicí pero Milevia – Arnošt Jonáš – Milevsko Read More »

Dvanáctá

Tentokrát malá publikace regionálního až lokálního významu. V jejím jádru se nachází korespondence Masarykových – především Charlotty Garrigue Masarykové – rodině Jarošků do Vsetína a vzpomínky členů rodiny Jarošků. Uspořádal a připravil Ladislav Štěpánek. K uvedení této dvanácté knihy mého jednomužného nakladatelství Klenov dojde 23. 06. 2021 17:00 – 18:30 na terase na střeše Masarykovy knihovny Vsetín. O hudební doprovod se postará ženský pěvecký sbor Luženky pod vedením Mirka Urubka.

Dvanáctá Read More »

Nevlastní sourozenci

Když jsem viděl, že toto Penco má hrot, na kterém je, kromě znaku této pardubické firmy, ještě nápis Imperial, bylo jasné, že se ho pokusím v aukci koupit. Více o historii per Penco v jednom z mých předchozích příspěvků. Takže dva nevlastní sourozenci z jedné továrny.

Plnicí pero Penco
Plnicí pero Penco

 

Nevlastní sourozenci Read More »

Texty 84 (zima 2020-21)

Je zde nové číslo Textů. A tentokrát vychází poměrně brzy po čísle předchozím. Číslo je obzvlášť bohaté na poezii, ale dostalo se i na další obvyklé rubriky. Překladem přispěl Milan Orálek, úvahami Tomáš Vašut a Martin Lukáš. A nelze zapomenout ani na dvě významná výročí, která si připomínáme (Jarda Kovanda: 80, Vít Slíva: 70).

Texty 84 (zima 2020-21)

úvodník
Martin Lukáš: Drobnosti

próza
Pavel Kotrla: Ryba, která řvala

poezie
Ewald Murrer
Jakub Bukay
Veronika Matúšová
Kristýna Petišková
Vít Malota
Petr Čichoň

překlad
Herman Charles Bosman: Ve stínu withaaku

výročí
Petr Odehnal: Čas pro Kovandu
Ondřej Hložek: Cherubín zatroubil k sedmdesátinám

jen tak
Tomáš Vašut: Lektorovo velmi fiktivní kolokvium aneb Poslední lekce distanční výuky, Segedín, květen 2020
Martin Lukáš: Bábel a Babel

recenze
Ondřej Hložek: Stárnutí bohémského subjektu (Jan Kunze: Monstre Charmant)

[scribd id=498706015 key=key-PQ98XGqfkJSR5HcrkCD2 mode=scroll]

Všechna předchozí čísla najdete na stránkách Textů.

Texty 84 (zima 2020-21) Read More »