Začínám mít dojem, že Paralen je zázračný lék. Nebývávám nemocen a věren rodové sedlácké tradici prášky takřka nekonzumuju. Přesto jsem v lékařské ordinaci vesnického lékaře pravidelně obdarováván několika krabičkami tohoto univerzálního vyháněče ďábla. Při pohledu na skříň nacpanou tímto lékem si říkám, že Léčiva a.s., Dolní Měcholupy by aspoň k Vánocům mohly zaslat našemu panu doktorovi děkovný dopis.

Ale lhal bych sám sobě, kdybych nepřipustil, že při pohledu na bílé pilulky, v půli rozdělené ryskou, ve mně nevyvolávají pocit nostalgie a smutku, za jiným jeho příbuzným – Acylpyrinem. Neboť to je ta chuť dětských nemocí, propocených prostěradel a tajemného kysela na jazyku, kterou postrádám

PS:
K našemu panu doktorovi mám pozitivní vztah. Před léty mi na ambulanci zašil cca 30 cm tržných ran po zubech německého ovčáka, se kterým jsem já, neatletické dítko, dokázal vyšplhat do koruny jabloně, než se teda občerstven svačinou pustil. Takže doufám, že kdyby se mé nachlazení přece jenom zvrtlo v něco nepříjemnějšího, tak že bude aspoň ten paralen.

Protože počasí v uplynulých dnech, a dnes taky, vypadalo stejně jako na výše uvedené fotografii, tak si dám od internetu asi trošku oddych. Přinejmenším do příštího čtvrtku. Nachlazení je nepříjemný společník.

Celý natěšený jsem začal číst poslední čísla těchto literárních časopisů.  Dobrá adresa mne ale příliš nepřesvědčila. Nestává se to u tohoto časopisu často, ale dubnové číslo je takové nějaké plané. Že by ubývalo sil? Těžko odhadnout. Vyšlo později než je obvyklé. I když dva dny zpoždění není v případě literárních časopisů nic než mžik oka. Ale abych jenom nepopichoval „konkurenci“, potěšil mne článek Miroslava Cingla Do nového tisíciletí s novou reklamou. Jo, masáž a vymývání hlav musí být! Taky připomenutí edice Thesaurus Absonditus nakladatelství Atlantis v recenzi na G. B. Manniho Věčný pekelný žaltář od Martina Beláska potěšilo.
Ani Tvar není v posledním čísle tak úplně pln střelného prachu. Ale pořád lepší a hlavně literárnější než Literární noviny. Skvěle jsem se bavil při Deníku diluvianta Lux von Duxe (Patrik Linhart) [Jeho prózy ostatně najdete i v Textech 28]. Ale nejlepší z celého čísla je příloha: Kateřina Bulínová – Vizuální poezie (Obrazové texty v Evropě od starověku do raného novověku). Lahůdka. Milá a potěšující. Na něco podobného jsem kdysi dávno narazil v starém Plamenu z let šedesátých. Radost číst – prohlížet. Škoda jen, že novinový tisk jemnějším kresbám příliš nesvědčí.

Koukám, že portál českého rozhlasu je aktualizován i o mé příspěvky 🙂 (např. ten dnešní http://www.rozhlas.cz/kultura/portal/_zprava/69294 ) Což potěší.
Pokud máte o rozhlas trochu hlubší zájem, tak doporučuji návštěvu projektu Radium ( http://www.rozhlas.cz/radium/portal/ ).  Neexistence rozhlasového kanálu pro mladé posluchače je chybou, kterou se tyto stránky, aspoň částečně, snaží napravit.

Zima se přechodně vrátila, a tak už druhý den jsem vstával do bílé krajiny. Zas nějaké přečtené knihy. Ale z nových věcí nic výrazného, co by stálo za zmínku. Škoda.

Tak se nám ta včerejší autogramiáda Jakubovy knížky vydařila. Kapánek se to protáhlo. A tak zbývají jen otázky:
Proč jsem nespal doma?
Budu mít divno na jazyku i v odpoledních hodinách?
Proč jsou ty včerejší fotky takové divné?

Ale ne. Večer se vydařil. Knížka je oficiálně venku. Hudba doprovodné kapely Ležérně a vleže překvapila, protože v tomto komorním provedení jsem ji slyšel poprvé.

Předchozí odkazy na Jakubovu knížku:
https://kotrla.com/pmpro/2003/03/autogramiada-jakuba-chrobaka/
https://kotrla.com/pmpro/2003/04/po-autogramiade/

…

Po autogramiáděPokračovat ve čtení »

Tak už je to tady, na Novinkách byly zveřejněny nominace na tuto prestižní cenu.
Nominace jsou poměrně zajímavé. Na souboj v kategorii poezie se těším: Fischerová, Hruška, Slíva. No, to bude těsné. Podobně jako u Litery za nakladatelský čin.

Stránky sdružení Magnesia Litera: http://www.magnesia-litera.cz

A ještě další odkazy:
http://www.lidovky.cz
http://www.mfdnes.cz

To jsou zase věci! Tak podle článku na Undergroundu chce FBI chce snazší odposlech Internetu. Tak on už jim nestačí Echelon. (Taky článek: Pravdy a mýty o echelonu)
Ostatně: taky věříte všemu tomu „filtrovanému“ válečnému zpravodajství? 😉 Přečtěte si třeba něco z Britských listů.
Poměrně zajímavý článek Františka Petro Anonymita na internete: je skutočne taká skvelá? vyšel nedávno na slovenském serveru Disk.sk.
Pokud máte pocit, že se naše společnost blíží k Orwellovu románu 1984 a chybí vám v knihovničce, pak neváhejte, ze stránek Odporu si můžete knihu stáhnout v PDF.

Tak se ke mně v pátek konečně dostala dlouho očekávaná kniha: Listovní příležitosti (Dopisy Bedřicha Fučíka Mojmíru Trávníčkovi), kterou jako svou pátou přílohu vydala olomoucká Aluze. Knihu edičně připravil Jiří Hrabal a najdete v ní dopisy z let 1969 – 1984, které jsou z velké části pracovními záznamy zachycujícími vznik několika samizdatových řad (Dílo J. Čepa, J. Demla).
Vydaná korespondence je svědectvím o vytrvalé práci, trvající několik desetiletí, v období, kdy představovala nebezpečí a kdy nemohlo být počítáno s jejím náležitým oceněním. Toho se stáváme, aspoň doufám, svědky až nyní, kdy konečně začíná být zřetelné, jaký kus práce odvedl Mojmír Trávníček pro český samizdat, konkrétně pak pro jeho duchovně a katolicky orientovanou část. Že je knížka na světě je z velké části zásluha editora, který z Mojmíra Trávníčka dokázal vymámit už třetí svazek (např. vzpomínkovou knihu Skryté letokruhy – fotografie z autogramiády). A to slovo vymámit je míněno celkem doslovně. Zajímalo by mne, co dalšího skrývají šuplíky pana Trávníčka.
Listovní příležitosti asi nejsou knihou určenou běžnému čtenáři. K těm se korespondence literárních kritiků a historiků zpravidla nepočítá. Ale je to kniha potřebná a užitečná. Navíc pečlivě připravená.

Tak jsem si nainstaloval poslední verzi tohoto kancelářského balíku, která je volně ke stažení na http://www.openoffice.org. Je to sice verze anglická, ale není problém doinstalovat český korektor a český slovník synonym. Důvod, proč mám z této verze radost je zcela jednoduchý. Konečně funguje bez problémů ukládání dokumentu přímo do PDF. Bez dalších potřebných nástrojů, bez padání programu.