Další fotky z našeho čtení z 23. 4. najdete na stránkách festivalu Literární jaro Zlín 2014 a na Facebooku Ondřeje Hložka. Festivalu jsem se účastnil už i v roce 2003 (a pak ještě jednoho ročníku), v knihovně jsme pak s Kubou četli i v roce 2005.
Jakub ChrobákAntonín BajajaMilan LibigerŠachmatAnežka Kološová a Hanka ČeškováBohunka RozehnalováAntonín Bajaja a Petr OdehnalAntonín BajajaOndřej Hložek
Společně s Adamem Borzičem čteme 14. května v 18:00 u Tří opic. Další dvě scény najdete v Masarykově knihovně a v hasičské zbrojnici. Na přecházení to nebude daleko. Více o celé akci na stránkách Noci literatury.
Když člověk na své stránky začně psát o jídle nebo pití, je to obvykle začátek konce. Ale my, příznivci Nero Wolfa, si to snad můžeme dovolit. Zvláště v okamžiku, kdy se ve vašem okolí zjeví místo, s jehož existencí jste nepočítali. Od prvního dubna je ve Valašském Meziříčí v provozu Café Tucan, kavárna s čítárnou. Káva výborná, víno též, obsluha milá. Doporučuji k návštěvě. Pokud si s sebou nevezmete svou knihu, tak v policích po stěnách jich naleznete dost. Zahlédl jsem i poezii. Milovníkům kávy má Valašské Meziříčí, co nabídnout (viz kavárny Marco Polo nebo kavárna na Palackého).
Třetí číslo časopisu Východní Morava nabobtnalo na 268 stran. Pomalu se z něj opravdu stává počin, který lze poměřovat s dávným Našim Valašskem z třicátých let minulého století. Fundované články plně naplňují podtitul dějiny – lidé – krajina. Kolektiv pod vedením Davida Valůška, ředitele zlínského archivu, se podařilo zaplnit bílé místo, které zde delší dobu zelo. A které se nepodařilo zaplnit ani Zvuku, a ani Valašsku, kde jsem si původně myslel, že by nějaká šance být mohla. To je však orientováno více regionálněji a také obsah je více popularizační. Pro mne byl z čísla nejzajímavější článek Jana Štětiny Podruhé k měšťanským domům ve Valašském Meziříčí, včetně snímků ze sklepení. Sekunduje mu článek o moderní architektuře Valašského Meziříčí. Ten však pro mne osobně takovým překvapením již nebyl, neboť byl přednesen na podzimní konferenci, ale ostatní myslím také potěší.Pokud se k vám Východní Morava ještě nedostala, tak sice máte možnost navštívit aspoň stránky http://www.casopisvm.cz, ale kromě pokynů pro autory zde zatím jiné informace nenaleznete. V nejbliží době můžete zavítat na večer s tvůrci časopisu Povídání o historickém časopise Východní Morava, který se koná 11. dubna ve Valašském Meziříčí.
V sobotu 30. března se ve Valašském Meziříčí před zaplněnou Schlattauerovou kavárnou uskutečnil křest básnické sbírky Jiřího Měsíce Píseň zamilovaného misogyna, kterou vydalo nakladatelství Protimluv. Samotné vystoupení recitujícího autora s doprovodnou kapelou bylo víc než příjemné překvapení. Zprostředkovat ten energií nabitý zážitek jde poměrně obtížně. Bez hudebního doprovodu to není ono. Recitační projev, pokud se to tak dá nazvat, Jiřího Měsíce je strhující a rytmický, prostě recitace s kořeny v hip hopu. Už v názvu sbírky se mihne cosi cohenovského a fonfarónského. Po této stránce asi jeden z nejlepších křtů, který jsem absolvoval. Publikum to také ocenilo a sbírku kupovalo.
Některé texty sbírky, kterou doplňují kresby Kataríny Szanyiové, mne překvapily poměrně příjemně, u některých (na hranici aforismu) jsem si nebyl zcela jist, zda ve sbírce musely být. Ale celkově ve mně po prvním přečtení přetrvává pozitivní dojem a Jiří Měsíc je prostě básník-pěvec.
Znalec vodního živlu, přírody a ryb Radek Štěpánek vydal před časem svou druhou básnickou sbírku Krajky Pagu (Munipress: 2013, edice Srdeční výdej), a to ve výtečné úpravě Leoš Knotka a s velmi podařenými ilustracemi Aleše Kauera. Fascinace vodním živlem pokračuje i zde, přesouváme se však z českých zemí k moři, konkrétně na chorvatský ostrov Pag. Česká fascinace mořem zde má svého pokračovatele. Naštěstí básně Radka Štěpánka nejsou básně pouhého návštěvníka, ale (a nejenom) svébytná moderní přírodní a milostná lyrika. Sbírka, která potěšila.
ZNEJISTĚL JSEM
Záviděl jsem větru. Stála jsi
vedle mě a svým pohledem
vyprovázela loď, mizející
za oblinou moře, když se vzepjal.
Vždy jsem byl přesvědčený, že vím,
co po mně žádá tvé tělo,
ale znejistěl jsem, když ti nadzvedl šaty.
až se ti málem podlomila kolena.
Snad jsi vzdychla, možná vykřikla,
se všemi chloupky po těle
v pozoru, připravenými bránit tě,
a připravenými prohrát.
Ze čtyř ostravských knižních veletrhů jsem vynechal jen ten loňský, který se mi pracovně kryl s moskevským veletrhem vzduchotechniky (což je akce monstróznějších rozměrů). Čtyři ročníky a pořád to není úplně ono. Na knižním veletrhu bylo sice poměrně hodně lidí. Aspoň papírově to tedy bude vypadat OK, ale mám silný pocit, že to byl spíš důsledek ve stejném pavilónu souběžně konaných veletrhů Svatba a Dovolená a Region, Lázeňství a společné vstupenky na všechny tyto tři akce. Z určitého pohledu to ale vnímám jako přínos, kdy na knihy a možná i do knih nakouknou i lidé, kteří by jim jinak nevěnovali pozornost
Škoda, že mnoho důležitých nakladatelů zde přítomno nebylo (namátkou Argo, Albatros, Odeon, Torst). Mám dojem, že v jedné hale jsem je asi nepřehlédl. Z hlediska vystavovatelů to ale chápu, žádné extra prodeje zde neprobíhaly.
Nejpočetnější zastoupení tak měli na veletrhu asi zástupci Hosta, redakce a autoři. Někteří další se mihli i v publiku.
Přiznám se, že mne osobně na veletrhu zajímal krom knih samotných hlavně doprovodný program. Byl jsem tedy na veletrhu pouze v sobotu, ale pro dojem stačilo. Na čteních bylo plno snad jen na společném vystoupení ostravských spisovatelů.
Ostravští spisovatelé (Soňa Zachová, Břetislav Uhlář, Jana Marie Skalná, Aleš Dostál, Jana Hochmannová, Radana Šatánková, Miroslav Stoniš, Lydie Romanská, Miroslav Sehnal)
Jinak jsem příliš velký zájem návštěvníků neregistroval. Snad to bylo dáno tím, že to byli primárně návštěvníci zbývajících dvou veletrhů. Svou roli ale hrála také skutečnost, že prostor nebyl příliš dobře nazvučen, a tak díky okolnímu hluku nebylo často rozumět.
Tomáš Zmeškal
Ani na druhou scénu, do Knihcentra, na besedu s Tomášem Zmeškalem příliš lidí nedorazilo. Okolo dvou kavárenských stolků nás sedělo asi osm.
Dojmy mám tedy lehce rozpačité, ale i tak veletrhu držím palce, už jen z toho důvodu, že žádný jiný se poblíž nekoná.