[pak] Poznámkový blok Pavla Kotrly

31. 07. 2003

Linky pro tento deštivý den

Stránky Český raný středověk jsou sice určeny profesionálním historikům, ale přece jenom jsou zde zajímavé články. Třeba tento: Giuseppe Maiello - Sexuální život starých Slovanů.
K mé oblíbené četbě patří i diplomová práce Pavla Housera (formát RTF), která je věnována staročeské kuchyni. Pozornosti doporučuji zvláště experimentální část, která zachycuje ověření teoretických poznatků v praxi: snaha o požití nejrůznějších patlanin.
Další diplomky jsou k nalezení na http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/page/diplomky

30. 07. 2003

Výborná věc, ale trochu šmejd?

Česká elektronická knihovna

Měl jsem možnost vyzkoušet práci s Českou elektronickou knihovnou. zde jsou mé dojmy z této aplikace, která obsahuje plné texty básnických sbírek 19. století od thámovců po lumírovce.
Obsah výborný! Text ve verzi ediční i diplomatické, nechybí údaje o vydavatelích, popis knihy (např. i formát knihy a v případě zdroje i signatura), ediční poznámka u jednotlivých svazků. Prostě po této stránce pohoda.
Teď ale výhrady:

1. Knihovna existuje pouze ve verzi pro Windows.
2. Cena aplikace je cca 8.000 Kč.
3. Na některých počítačích aplikaci nespustíte.

Sami tvůrci přiznávají problémy s instalací:
Na některých počítačích se objevily dva potenciální problémy s instalací České elektronické knihovny: a) Program po úspěšném nainstalování nelze spustit, objeví se chybová hláška “Není nastaveno propojení s ODBC” (text chybové hlášky se může lišit v jednotlivých verzích Windows). Řešením je program odinstalovat (Start - Ovládací panely - Přidat nebo odebrat programy) a před opětovnou instalací spustit soubor mdac_typ.exe, který je na instalačním cd v kořenovém adresáři. Poté je třeba aplikaci znovu nainstalovat.
b) Selže instalace programu, aplikaci nelze nainstalovat. Možnou příčinou této chyby může být nenainstalovaná systémová komponenta Microsoft Windows Installer. Tuto lze stáhnout z našich stránek (níže), nebo z oficiálních stránek [url=http://www.microsoft.com/msdownload/platformsdk/instmsi.htm]http://www.microsoft.com/msdownload/platformsdk/instmsi.htm[/url]

Ani toto řešení ale není všude plně funkční a pomohla až aktualizace systému přes internet (WinXP). Jsou zde i další chyby. Nikdy se mi nepodařilo označit celý text sbírky a zkopírovat. Ani pomocí myši, ani pomocí klávesových zkratek. Taky mi chybí možnost exportu textu, nebo tisk celé sbírky. Tisknout lze pouze vybraný text! Takže zklamání.
To, že produkt je připraven pouze ve verzi pro Windows je škoda, zvláště, když je vše postaveno na databázi. Taky pokud srovnávám s obdobným produktem z této oblasti Česká literatura od roku 1945 & Lexikon české literatury, tak se mi zdá hodně věci nedotažených do konce. Zarážející je i cenový rozdíl, který způsobuje, že produkt je dostupný akorát tak knihovnám a ne normálním lidem. Škoda, obsah je skvělý, jeho zpracování ne.

28. 07. 2003

Kácení model

Ve stínu Radhoště si nelze čas od času vzpomenut na oba bratry věrozvěsty, kteří na jeho vrcholu srazili modlu Radegasta. Pochybuji, že se to tehdejším polodivokým obyvatelům kraje nějak moc zamlouvalo. Proto se taky ani nedivím, že články Jiřího Kouby, ve kterých se dotkl některých osobností českého internetu vyvolaly mezi českými blogery takové pozdvižení. Trochu toho průvanu nikdy neškodí.
Podobné redakce se daly čekat a opak by spíš překvapil. Sebestřednost většiny „tvůrců“ není žádným překvapením. Taky celkem nevalná úroveň většiny z českých deníčků. Jasně, vzájemné se poplácávání se po ramenou je určitě příjemnější, než srovnání např. se zahraničními kolegy, nebo uvádění teorie do praxe. Zarážející je také úroveň diskuze.
Nevím, pro kolik lidí má vlastní blog smysl. Pro mne to bylo pouze logické pokračování toho, co už jsem dělal dlouho. Deník si píšu asi jedenáct let (a nepřestal jsem ani nyní), osobní stránky mám taky už šest let. Dávno mne přestal bavit hon za návštěvností a považuji za dostačující ty přibližně dvě až tři stovky návštěvníků denně na mých různých osobních stránkách. Vzhledem k tomu, že se jedná převážně o literární projekty, tak je to slušné. (Mám sice i poměrně dlouhou zkušenost s komerční sférou, kde je návštěvnost jiná, ale to do této kategorie nepatří.) Proto taky nechápu vzájemné se osočování tvůrců blogů z touhy po zvýšení návštěvnosti. Má vůbec návštěvnost výraznější smysl?
Těší mne, že u Jirky Kouby nalézám odkaz na mnou oblíbený Textism. Dovolím si přidat jiné své zahraniční tipy, které pravidelně sleduji:  Antipixel.com, Kottke.org, Milov.nl
To, co čeští „guruové“ objevují a prezentují jako žhavé novinky, už jinde dávno funguje bez většího rozruchu (třeba přepínání stylů bylo módní záležitostí tak před dvěma lety, pokud si dobře vzpomínám). Technická zdatnost je sice hezká věc, ale spousta weblogů pak svým zaměřením připomíná pouze manuál. Nevím, jestli je to ta správná náplň. Více pestrosti by neškodilo.

(Tento příspěvek není napsán protože má Jirka Kouba pro mne slabost, ale prostě jenom proto, že má lecčems pravdu. Aspoň tímto se přidávám na jeho stranu, aby nebyl v té diskuzi tak osamocen.)

25. 07. 2003

Básně Kateřiny Bolechové

Čtení na víkend

Ve Scriptoriu si můžete přečíst nové básně Kateřiny Bolechové. Autorka publikovala např. v Textech, Psím vínu, Welesu.

Kateřina Bolechová

xxx
- Máš malá ňadra -
špitl mi
- Ta moje předchozí
měla vydatnější -
prasátka vykrmená
na zabijačku
Co počít ?!
Noci se mnou
budou dietní

24. 07. 2003

Poezie (nejen) pro všední den

Blogerů přibývá. Jako hub po dešti. Řady rozšířil i Michala Jareše svými stránkami Poezie (nejen) pro všední den, se kterými jsem mu trochu pomohl a které by měly být věnovány poezii. Protože možná netušíte, kdo Michal Jareš je, tak si zde dovolím zveřejnit mírně upravené informace, které už jsou na stránkách Aluze, nebo které se zde brzy objeví.

Michal Jareš
Narodil se 1973 v Liberci. Vyučil se mechanikem strojů a zařízení v Jablonci nad Nisou, později vystudoval teorii a dějiny dramatických umění na FF UP v Olomouci. Od roku 1999 pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v oddělení současné literatury. Působí jako redaktor v Aluzi a Tvaru.
Vlastním nákladem pro okruh nejbližších přátel vydal sbírku básní Tanec v začínajícím létě (1994), básnickou skladbu Definitivní dětství (1995; později součástí sbírky Plameny vody), abstraktní antidetektivku Poloden, čili Antal Petiška (1995; později vyšlo jako příloha časopisu Tvar 6/2000), básnickou sbírku Plameny vody (1996) a Prospal jsi hedvábí (1998; později jako příloha Tvaru 8/1999), povídky Pocit důležitosti (1999, Tvar 12/1999) a Povídka pošťácká (1999, Tvar 18/1999 a jako novoročenky soubory básní Zrosyvstání (1999) a Výtěžek (2000).

V Aluzi 2/1999 mu vyšel cyklus básní Picí miska a v Aluzi 3/2000 skladba Nálada postdušičková (původně zamýšleno jako novoroční nebo příležitostné tisky). Aluze vydala také básnickou sbírku Brzo je k lásce Pozdě k řečem (2001).

Zatím v rukopise zůstává básnická sbírka s pracovním názvem Rozhovory, nedokončený "ruský" román, několik dalších románů, divadelních her a "fabliaux" Voda mladosti z roku 1999.

Vedle vlastní tvorby "vydává" jako soukromé tisky drobné nebo porůznu roztroušené básně různých autorů ve vlastní edici OLP /Oh, Lucky Pebbles/, většinou v počtu 7-10 kusů (např. A. Bartušek, J. Daniel, V. Kripner).

Mimoto edičně připravil epickou skladbu zapomenutého anarchisty Kamila Berdycha Dcera Jairova (příloha Tvaru 4/2000) a společně s Pavlem Janáčkem připravuje k vydání komentovaný soupis sešitových románových edic ze třicátých a čtyřicátých let minulého století nazvaný Svět rodokapsu.

Zde je doslov k básnické sbírce Brzo je k lásce Pozdě k řečem
z pera Jiřího Chocholouška

Básně Michala Jareše
Básně Michala Jareše jsou velmi přirozené. Nesnaží se vyrážet čtenáři dech vypjatou expresí, okázalým gestem, monumentálními obrazy ani patosem myšlenky. Nejsou mladistvě uzoufané, básník si i tam, kde mu takové nebezpečí hrozí, stále udržuje schopnost nadhledu a sebeironie.

S tím souvisí „závazek formy“. Nejen, že na pozadí pevně dodržované formy střídavě rýmovaných osmiverší a abecedy v incipitech vynikne přirozenost vyjádření (je jistě náročnější být přirozený přes obtíže formy); myslím si dokonce, že forma se na této přirozenosti přímo podílí. Zvládnutá forma znamená nadhled: přestává být omezením a stává se naopak prostředkem, možností, slouží básni. Rým pak například může úplně jednoduše a elegantně říci to, na co by samotná slova nestačila. „Závazek“ sbírky Brzo je k lásce Pozdě k řečem je ovšem vzácně vyvážený. Forma básně – dvě čtyřveršové rýmované strofy, které jsou tak nenápadné, že bychom je skoro přešli bez povšimnutí – není artistní, netlačí se do popředí, zdá se být samozřejmá. Koncentruje báseň, ale nenutí ji k žádným krkolomným kouskům. Podřizuje se výpovědi, nelpí důsledně na dodržování pravidelného rytmu, takže místy se třeba spád zrychlí a báseň se blíží volnému verši, ale jindy je zas ukázněná a jednoduše pravidelná, bez přesahů. Je to forma dostatečně pružná a pestrá, aby jí nehrozilo nebezpečí monotónnosti. Zřejmá je inspirace východní poezií, jejími sevřenými formami i dovedností obsáhnout maximum na malém prostoru. Předchozí sbírka Michala Jareše Prospal jsi hedvábí, která vyšla jako příloha Tvaru před dvěma lety, je dokonce přímo pokusem o české variace východní formy sidžo. (Zdrojů inspirace by samozřejmě bylo víc, ale tím ať se zabývají jiní.) A pak je tu forma sbírky, abecední cyklus, který jednotlivé básně poutá prvními verši k jednomu středu, omezuje rozsah sbírky, ale zároveň umožňuje nadhled a vnáší do básní spodní tón hravosti – vždyť jsou tu stále ještě cítit ozvuky poetismu. A co se mi ještě na básních Michala Jareše zdá pozoruhodné, je to, jak jsou jemné. Snad je to dokonce to hlavní, ale asi spíš není možné od sebe kvality, jako jsou jemnost a přirozenost, oddělovat. Zase by se dalo uvažovat o rýmu, výběru slov a eufonii, o pointě básně, ale jak přirozenost, tak jemnost spočívají nakonec nejspíš v něčem jiném, co se na techniku a řemeslo tak jednoduše převést nedá. Veliká jemnost a citlivost jsou ovšem i nutnou podmínkou pro to, aby se básník mohl pokoušet psát oklikami a zámlkami o tom, co se sice zdá být důvěrně blízké, ale o čem přímo psát nelze – protože pro to nejsou slova, protože je to vždycky někde maličko jinde, někde mezi. Zdá se, že když si to nějak pojmenujeme, když už máme pocit, že to trošku známe, že to držíme za suchou patu, vždycky se to někam ztratí. A neodpustím si tu poťouchlost, možná se to tiše chichotá. Té zaslepenosti, expresi a gestu, monumentálnímu obrazu nebo hlubokomyslné větě, která je zase vedle. Tady někde leží ironický význam abecedy.Přeci nabízí se věta: „Nedojde k ROZDĚ- / LENÍ vyřčeného světa!“

22. 07. 2003

Kdo si hraje, nezlobí: Živel 25

Čekání na nové číslo Živlu je vždycky okořeněno jakousi neidentifikovatelnou dávkou nejistoty. Vyjdou ještě, nebo je ta pauza normální? Nakonec to zatím vždycky byla naštěstí jenom pauza. Pětadvacítka je věnována tématice her.
Čekal jsem sice o něco víc, ale vyhozené peníze to naštěstí nebyly. Dokonce i přiložené CD příjemně překvapilo. Taková letní elektronická pohodová směs v pomalejších rytmech.
Sice se chlapci a děvčata snažili, to se nedá popřít, ale pokud někdo narazil na knihu Eugena Finka Hra jako symbol světa (Český spisovatel 1993, edice Orientace), tak musí nutně porovnávat. Živel se sice tváří, jako něco víc než obyčejný magazín a snad se mu to i daří, ale přece jenom je to magazín se svými omezeními a do přílišné hloubky jít nemůže. To by mohlo čtenáře odradit!
Pro šířeji kulturně obeznámeného čtenáře bude většina článků představovat spíš užitečná shrnutí, než nové objevy. Připomenuta je zde Regula Pragensis s časopisem Lázeňský host a Ivan Adamovič ve své sbírce podivných časopisů zmiňuje i o kulturní revui Na východ, kterou mám poměrně rád.
Nemohu ale opomenout skutečnou perličku, kterou toto číslo přineslo. Je to comic A Saigon Tribune, který je poněkud tvrdší parafrází na legendární Čtyřlístek. Fifinka a spol. jsou konečně těmi „pravými“ comicsovými hrdiny.
Myslím si, že 25. číslo Živlu anebo výše zmiňovaná kniha, by neměly chybět v knihovničce tvůrců weblogů, neboť je to svým způsobem též jistý druh hry a zábavy. Nebo ne? ;-)

Odkazy, které mohou souviset:

• http://www.strach.cz/ - oddíl Čtyřlístek
• http://4listekjinak.kvalitne.cz/

Problém s instalací pMachine 2.3

Pokud někdo z Vás narazil, tak jako například já, na problém s instalací poslední verze publikačního systému pMachine na některých serverech, tak možná zde najde řešení.
Čínské přísloví prý říká, že kdo se zeptá je za blbce pět minut, kdo ne, tak celý život. A tak jsem se osmělil a vznesl dotaz do diskuzního fóra na Pipni.cz, kde k mé spokojenosti stránky přebývají na placeném hostingu.
Řešení se objevilo.

V souboru install.php, který je umístěn v podadresáři pm na řádcích 524 a 1346 přidejte na začátek řádků tato dvě lomítka //. Funkce flush() bude odstavena a problém snad vyřešen.

21. 07. 2003

Mravenci

Léto je, podobně jako jaro, podzim a zima, ideálním obdobím pro listování v knihách. O víkendu jsem si přečetl jednu takovou oddechovku: Mravenci od Bernarda Werbera (NS Svoboda 1998), kterou mi nedávno půjčil kamarád Jirka (předtím přečetl všechny beletristické knihy od Umberta Eca). Frankofonní sci-fi je u nás na okraji žánru, ale pokud sáhnete po této knize, tak by vás neměla zklamat. A to i pokud normálně tomuto druhu literatury neholdujete.
Nevím, nakolik jsou fakta v knize uváděná reálná, ale svět mravenčí říše je bez ohledu na tuto skutečnost fascinující. Etologové (a možná i entomologové) by z ní ostatně taky mohli mít radost.
Nakolik je koexistence dvou rozdílných civilizací možná, zde ale rozhodně řešit nebudu.

18. 07. 2003

Jarcovská kula

Tak jsem tento týden konečně vyfotil poslední skalní útvar v blízkém okolí Bystřičky. Žádný velikán to není. Asi jenom 9 metrů, ale chyběl mi do sbírky. Navíc je to přírodní památka. Byla by tu ostatně ještě jedna, kdyby ji před více než stoletím a půl nenechal majitel pozemku rozstřílet.
Podle pověsti ji měl upustit čert, když nesl skály na zahrazení potoka v Lidečku.

17. 07. 2003

;-)

16. 07. 2003

Panská 7

Minulý týden jsem si víceméně náhodou koupil Týden s kulturní přílohou Panská 7. Ta se mi sice už před časem taky dostala pod brýle, ale tehdy ve mně nenechala žádný výraznější dojem. Ale teď to bylo příjemné překvapení. Jiří Peňás se stále dokáže o recenzovaných knihách vyjádřit v poměrně jasné a přehledné zkratce. S jeho závěry na knihu Zdeny Koláčka se ostatně víceméně shodují (moje recenze je dopsána a snad taky vyjde v dohledné době v tisku). S povděkem jsem taky přijal i reportáž o hnutí podvracečů reklamy. Sice už se o tom někde psalo, takže to nebyly žhavé novinky, ale potěšilo. Taky proto jsem si koupil i poslední Týden. No jo, tak mám přinejmenším dojem, že Reflex už není to, co býval.

15. 07. 2003

Psí víno 25

nové číslo poetického časopisu

Tak tu máme v pořadí už druhé číslo v pořadí, které není věnováno pouze poezii, ale také próze, divadlu a dalším příbuzným aktivitám.
Zlín má možná jedinečnou příležitost, aby zde fungovala vlastní literární revue. Ale celek je to zatím takový neslaný, nemastný. Redakce Psího vína zatím spíš hledá pevnější kontury nového obsahu a směřování. Nejvíc jsem byl spokojen s recenzní částí časopisu. To může být do jisté míry dáno mou osobní deformací. Ale i tak se dá v čísle narazit na zajímavé příspěvky a jména (Bohumil Nuska, Jaroslav Rudiš). Za stále skvělou cenu 30 Kč.

14. 07. 2003

Sbíhají se Vám sliny?

;-)

Není nad české buchty, jak říkáme my na Moravě ;-)

Jeden literární odkaz:
Thomas de Quincey
A jeden slovníkový:
Co je co?

Smutná zpráva

Y’z Dock - konec vývoje

Můj oblíbený spouštěč aplikací Y’z Dock byl díky nátlaku firmy Apple nucen ukončit svůj vývoj.

Byl jsem blogem týdne

Minulý týden se můj blog stal Weblogem týdne na katalogu České a slovenské weblogy. Tak díky!