29. 11. 2004
Pavel Brycz: Patriarchátu dávno zašlá sláva
Moje recenze na portálu Českého rozhlasu na poslední knihu Pavla Brycze, která byla oceněna státní cenou.
Kdo je autorem následujících veršů? (65)
Za oknem stále nevlídno, na vrcholku Radhoště je sice sníh, na vrcholcích nižších zatím nic moc. No nic, potrapte aspoň své buňky a pokuste se odpověděd na následující otázku: Kdo je autorem následující básně?
Nepravý rondel
Takové uvítání
Vidím
že mě tu necháš umřít
ani ti to nepřijde
když slunce vychází
indiánské nebe
zahřívá kosti
potkávám kohosi z dřívějška na náměstí
slunce zaplavuje lavičku do půli
někdy zkusmo nevěrni
bychom chtěli být
ale nevíme komu
ach kolik ještě let
tří sloní
indiánské nebe
do hospůdky zajdem
poslední korupční skandál vyslechnem
než slunce vyjde
a zahřeje kosti
a tobě opět nepřijde
jak toužím po dobrých skutcích
jak se zajíkám svíravostí těla
které tu někdo nenechá
někomu umřít
28. 11. 2004
STAŘÍ DOBŘÍ: Zbygniew Herbert (LXI.)
Básník (1924 - 1998), který svým dílem výrazně ovlivnil polskou poezii druhé poloviny dvacátého století. Muž mnoha povolání, např. krmil vši v ústavu pro výzkum protityfového séra. Za okupace Polska studoval na podzemní univerzitě.
Niké která váhá
Nejkrásnější je Niké v okamžiku
kdy váhá
pravá ruka krásná jak rozkaz
o vzduch se opírá
ale křídla se chvějí
Vždyť vidí
osamělého jinocha
jak dlouhou kolejí
vyrytou válečným vozem
šedivou cestou v šedé krajině
skalin a řídkých keřů jalovčí
teď jinoch zanedlouho zahyne
právě teď miska s jeho osudem
prudce se kloní
k zemi
Niké má nesmirnou chuť
jít k němu
a políbit ho na čelo
ale bojí se
že on který nepoznal dosud
sladkost laskání
až by ji poznal
mohl by utíkat jak ostatní
z bitvy
Teď tedy Niké váhá
a posléze se rozhoduje
zůstat stát v pozici
jaké ji naučili sochaři
velmi se hanbíc za tu chvilku dojetí
dobře chápe
že zítra za svítání
musí najít toho chlapce
s otevřenou hrudí
se zavřenýma očima
a s trpkým obolem otčiny
pod zdřevěnělým jazykem
z polštiny přeložila Vlasta Dvořáčková
27. 11. 2004
Co bude v Textech 35?
Asi největším překvapením budou dosud nepublikované dopisy Jana Zahradníčka, které pro Texty připravil Mojmír Trávníček. Můžete se těšit na ukrajinského bouřliváka Andruchovyče v překladu Tomáše Vašuta, na rozhovor s Jiřím Dědečkem, povídku, básně, recenze, paměti.
Nové číslo Textů bude uvedeno na 10. prosince na tradičním večírku.
Upoutávka na Texty 35
„Předehra“ v podobě comicsu Michala Jareše.
24. 11. 2004
Malý expresionista Matyáš Kotrla
(3,95 kg, 51 cm)
Vzkaz Johance: Tak teda plním slib a odtajňuju něco ze svého soukromí...
Vzkaz Michalovi J.: Comics došel, báseň na rubu výborná, ale v tomto stavu autora nedám. Pochybuju, že to v nejbližších dnech uhodnu. Mathesius?
Čtenář Tvaru na konci listopadu…
...aneb pohoda na předporodním. Teda zpočátku…
22. 11. 2004
Kdo je autorem následujících veršů? (64)
Dnes asi něco těžšího. Kdopak je autorem následující básně? Nápovědu najdete v knihách nakladatelství Petrov.
SOUMRAK
(Památce Neznámých)
Tam za zmizelým pomníkem prastarý potkan tkal
přehoz rozjetému hlemýždi, který znal…
Dštivá noc rosu prýštila na hlemýžďův hrob,
který se dneška nedožil a z včerejška byl trop…
Mlžina syrá stoupala k nebeské kobce
kterak pozemská ofěra rubášů pletce…
21. 11. 2004
STAŘÍ DOBŘÍ: Peter Huchel (LX.)
Německý básník a dramatik (1903 - 1981).
Jedné podzimní noci
Dni dávno zapadlý, kde jen jsi?
Na vršku pod větrnými nebesy
jsem tehdá ležel. Září. Listí pád,
stromy svým klidem mě objímaly zcela…
Podzimní noc se rozšuměla:
jeřábi hold mi letěli vzdát.
Vzdálená chvíle, hodna jsi chvály.
Ti ptáci s dlouhými krky temnotou veslovali.
Chlapec k nim cosi volal do výše.
Vřískavě vzkřikli a nad jezery táhli dál.
Vodou a mlhou vlas ti vlál,
praraná temnoto, jež zrodilas vše:
močál a hvězdy, strže a kosti.
Viděl jsem, jak jsi prosívala
sítem vzdálenosti
železitý prach meteorů.
Zemi jsem cítil v každém póru,
slyšel jsem jak zpívá bodlák a skála.
Pahorek vznášel se. A nenadále
hořící šíp sjel nebeskou puklinou.
Zasáhl noc. Ta rychle ale
ucpala ránu tmou
a zůstala netknuta nad vlajícími topoly.
Ohně a studánky hučely v údolí.
z němčiny přeložil Ludvík Kundera
19. 11. 2004
Čtete slovensky?
Byla by to záludná otázka, kdybych se zeptal, kdy naposled jste četli slovenskou knihu? Asi ano, ale odpověď by mne stejně zajímala. :) Ta otázka mi nějak vytanula na mysli, když jsem brouzdal po mých celkem oblíbených stránkách Zionmagu.
V diskuzi pod recenzí na knih Vybíjaná Michala Viewegha zaznívá názor, že „ceske knihy mozu slovenskym prekladom len stratit“. Kdyby tak tento názor platil i opačně a my četli knihy slovensky! Ale to je asi marné přání. No, pokud máte nějaký názor na překládání českých knih do slovenštiny a opačně, tak neváhejte se o něj podělit.
A co jsem četl naposledy já? Mila Haugová: Atlas piesku (Drewo a srd, 2001).
18. 11. 2004
9. večírek Textů...
...se uskuteční 10. prosince 2004 na Vsetíně. Literární část v galerii V Poschodí v knihkupectví Malina na Dolním náměstí. Místo konání druhé části večera bude upřesněno, stejně tak i zahájení večírku a jeho program. V život bude uvedeno podzimní číslo 35. Protože je předvánoční doba pravidelně nabita, upozorňujeme na tradiční sešlost s předstihem.
15. 11. 2004
Kdo je autorem následujících veršů? (63)
Kdopak je autorem následující básně? Jenom rovnou uvádím, že se jedná o překlad z pera Vladimíra Holana.
Leda
Když bůh ji stih v své tísni, téměř lek
se, shledal labuť v kráse tolikeré;
zmatený zcela zmizet v ní se bere.
Leč podvod k činu nes jej již a vlek,
dřív ještě nežli zkusil citovost
nevyzkoušena bytí. Božství skryté
poznla, otevřena, v labuti té
a věděla: o jedno v prosbách rost,
co, v odporu svém zmatena jsouc, skrýt
a už nemohla. Snesl se za příšeří
a vina se, vždy slabší rukou zpit,
bůh roztál v milenku, slast zosnovav.
Pak teprv šťastně pocítil své peří,
labutí skutečnou se v klíně stav.
14. 11. 2004
STAŘÍ DOBŘÍ: Henri Michaux (LIX.)
Na přídi
Na vysoké přídi, jež protíná kterési nehybné moře,
se tyčí bytost nachýlená kupředu
Šikmo míjejí jiné přídě
S postavou podobně nachýlenou
Přístav nikde. Přístavy neznámy.
Občas některé znamení z přídě na příď,
jež se pak přiblíží.
10. 11. 2004
Agent mezi námi
Moje recenze na Rogera Krowiaka (Petrov 2004) po stránkách Českého rozhlasu.
Jenom upozorňuji, že na titulní stránce Rozhlasové klenoty nabízí Jana Skácela.
08. 11. 2004
Kdo je autorem následujících veršů? (62)
Pondělní ráno vás vítá novou hádankou. Takže: Kdo je autorem následující básně? Nějaká nápověda? Ale ano: muž, cizinec.
Láska krvácí a taje
Kytka v květináči na okně
sklonila hlavu pod náporem prosince.
Všechno v našem domě
rostlo, rostlo
a nakonec zvadlo.
Je to neuvěřitelné,
že už před rokem jsi řekla:
Promiň, miluju tě,
ale tvoje tempo mě ubíjí.
Už nemám sílu takhle pokračovat.
A tak se mi celá naše láska
vešla do hrsti.
Krvácí, taje jako led.
Spíš s jiným mužem,
ta představa mě mučí.
Milujete se, usmíváš se,
jako když jsem ti hrál svoje rokenroly.
Jenže má kytara tě neudržela
a já musel rozpustit kapelu.
Celá naše láska
se mi vešla do hrsti.
Krvácí, taje jako led.
Rád bych věděl,
jestli ze všech těch písniček
zůstal v tobě aspoň tón -
povědomý zvuk a slastný pocit,
že znovu proskakujem zapálenou obručí.
Bylas má hračka, skřivánek na niti.
Tak si leť - doufám, že teď jsi šťastná.
Ale kdyby vítr byl moc prudký,
miláčku, prosím tě,
smaž to všechno.
Pokus se to smazat.