Báseň pochází se sbírky První život a vydalo ji v loňském roce nakladatelství Větrné mlýny.
* * *
rozdaný jsem
jako karty kolem stolu
v okolních životech
prý slova jsou vykládaná
v postupných řadách
život: postupná srdce…
život: postupné kříže…
ach
piky piky na hlavu…
jak žiletka v rukávě
schovaná karta poslední:
srdcová dáma
na zavření
jakoby právě to nedalo se s každou
Odjinud: Vážený pane Štolbo,...
V minulých měsících jsem kamarádům ve svém okolí nabízel zhruba patnáct ročníků Literárních novin z konce a začátku tisíciletí. Přece jenom, ani barák není nafukovací. Nechtěl nikdo. Někomu také leží ve sklepě, jinému zakázala žena atd. No nic. Dát je do sběru je sice také možnost, druhou je využít je na podpal. Jsou ještě na poctivém novinovém papíru, a tudíž hoří dobře, na rozdíl od letákové a reklamní lesklé produkce. Má to jistou výhodu, aspoň je po letech zas znovu pročítám. S potěšením. V každém čísle znovu objevuju, nalézám. A uvědomuju si, proč jsem nejprve zrušil jejich předplatné, pak je přestal kupovat a nakonec i pravidelně číst. Ta propast mezi ročníky je velká. Kdyby byl i nyní obsah podobný ročníkům z poloviny devadesátých let, tak je kupuju stále. Tehdy to byly opravdu literární noviny s literárním zpravodajstvím, prózou, poezií. Tím neříkám, že by v nich nemělo být nic jiného, nikdy tomu tak nebylo, ani v letech šedesátých a ani po tom nevolám. Sázka na týdeník A2 také nevyšla, a tak z těch pravidelněji a častěji vycházejících periodik zbývají pouze Host a Tvar. U Hosta je ale problémem měsíční periodicita a Tvar zase pestrosti starých Literárek pro svou lásku k dlouhým textům nedosáhl. Počkáme, uvidíme, po létech s nostalgií vzpomeneme.
S odstupem, ale přece. Nové číslo našeho literárního časopisu Texty je na světě. Prozatím v PDF: texty45.pdf, tiskem brzy, v HTML snad někdy také.
Sebrané dílo F. X. Šaldy elektronické podobě stojí za to propagovat: http://www.ucl.cas.cz/edicee/?expand=/soubory/FXS
Vsetín v průběhu celého letošního roku slaví 700 let od svého vzniku nejrůznějšími akcemi. Do tohoto cyklu spadá i beseda s redaktory Textů, která se 27. 3. uskuteční ve společenském sálu knihovny. Takže pokud se s námi chcete setkat máte možnost.
V tomto týdnu překročila databáze registrovaných odkazů v literárním rozcestíku Potápěč 3 000 funkčních odkazů. Zda je to málo nebo moc nechť posoudí každý sám. Pro mne to určitý mezník je. Úmrtnost literárních stránek je poměrně velká, za dobu jeho existence tak více než jedna třetina zařazených odkazů zanikla. O stálém spamu nemluvě. I přes relativně slušnou návštěvnost a snad i jisté renomé a možnost přidávat odkazy návštěvníky, se až dosud jedná převážně o výsledek snažení dvou pošetilců. Tím prvním jsem já, druhým pak básník, prozaik, překladatel Jakub Grombíř, který toho do katalogu vložil opravdu spoustu. (JG: Kubo, aspoň virtuální pozdrav do LtN. Možná je zas začnu číst.)
Na blízkou dobu plánuju aktualizaci skriptu katalogu na vyšší verzi. Značně rozšířené možnosti administrace a odstranění nešvaru při výpisu mnoha kategorií jsou plusem. Špatná zpráva pro vás je, že katalog se asi rozloučí s RSS kanálem. Kód skriptu je zakódován a znovu se mi asi nechce mořit s luštěním potřebného.
Někdy ji člověk potkává takřka každý den. A uvědomí si ji, až když ji zapíše někdo jiný: http://www.jarcovsky.borec.cz/pages/povidky_06.html
Jedna povídka z oblíbené jarcovské hospody Za vodů, kde jsem také jakousi chvilku s kamarády strávil. Většinu „hrabalovských“ postaviček z povídek znám osobně.
Nestíhám číst, nestíhám psát. Nic nového. Knih doma přibývá, postupně budu avizovat aspoň ty básnické z doby poslední. Právě dočítám „novou“ knihu Josefa Suchého Žernov, (ISBN 80-903387-6-3)kterou vydal Jaromír Gargulák. Básník známý, pro mne dávno objevený, přesto znovu, s potěchou.
NA STAROU CESTU
Ta cesta dosud je a trpí – –
Má jilmy, trávu, mostek prastarý,
v říjnu za jasných dní tam kameny jak chrpy
jihly a teskně zíraly.
Mlčím. Jinošství sklenuto v dům pustý,
čím dále truchlivější návštěvy mám – –
ach, vrátit se, kde ticho mluvilo jabloňovými ústy,
veliké modro s ptáky patřívalo nám – –
Na zápraží noci tehdy, ó cesto potokem,
proč jenom jsem se chvěl?
Tichi. Neslyšně sova táhne nad mým krokem
v očích utopené smutné luny dvě.
Čas od času se poslední dobou objeví nové literární stránky, které zaujmou. Po nových stránkách Martina Reinera, jsou to též například stránky nakladatelství Dubbuk. Grafikou potěší. Taktéž tím, že obsahují nakladatelský blog nebo několik relativně zajímavých knih. Ano, nějak takto se mi to libí. Ale… Kdo četl polemiku v posledních Tvarech, tak ví. Kdo ne nechť pátrá. V tomto sporu stojím osobně spíše na straně básníka Petra Krále.
Související:
(pa)Tvar 19/07
Literární kritik a historik Mojmír Trávníček, který je i dlouholetým přispěvatelem Textů, včera získal prestižní cenu Zlínského kraje. Pro jednoduchost připojuji odkaz na dnešní zprávu z Valašského deníku [a přebírám fotku Michala Mikulenky, když už na ní s Daliborem tak pěkně s knížkou vypadáme ;)]: http://valassky.denik.cz/zpravy_region/oceneni20071205.html Pro úplnost pak dodávám, že kniha Eseje, portréty, vyznání, na které jsem se podílel i já, v pondělí dorazila z tiskárny a na pultech bude co nevidět.
Úctyhodný počin se podařil redakci on-line literárního almanachu Wagon. Jeho letošní třetí číslo je věnováno převážně české experimentální poezii a má 557(!) stran. Vizuálně-poetické orgie. Taky dlouho trvá, než se tím člověk prokouše. Téma je pojednáno opravdu široce. Neomezuje se pouze na historickou exkurzi, ale přináší i tvorbu autorů současných. Pokud jsem někdy litoval, že nemám některé číslo pouze elektronicky vycházejícího periodika v tištěné podobě, tak je to teď. Ale je zde aspoň malá náplast: část materiálů by měla být publikována v Pandoře č. 14 (kterou však v okolí nikde neseženu). Pro mne osobně je Wagon 3/2007 asi nejžhavějším kandidátem na časopisecký, případně vydavatelský, počin roku. Teď si jen lámu hlavu, jak ho propašovat do tradiční ankety Lidových novin. Na tyto aktivity nějak chybí kolonka.
Dobrých básníků není nikdy dost, těch rodem původně z blízkého okolí pak ještě míň. Jedním z nich je Zdeněk Volf, který nedávno vydal v Protisu sbírku A mrvě prsteny. Osobně mohu doporučit, pro mne příjemné potvrzení očekávání.
TŘI ŠÁLKY
Loučil jsem se na dva roky
O to hůř, že s ženou
pro kterou muž léta
vydrží být sám
Dlouho jsem si to nedokázal udělat
Podařilo se mi to až na cvičení
před odchodem do zálohy
v obilí. Brzy bych však přišel
i u modlitby o výdrž
Není malých prsů
Jsou jen více ven
či dovnitř
Jeden z důvodů proč číst knihy jsou nové recepty. Ano, Nero Wolf je mým nejoblíbenějším detektivem. Mimorádně chutný objev dneška: C. S. Lewis a jeho Letopisy Narnie - topinky se sardinkami.
Související:
• Knižné recepty
Členové:
Login | Registrace
| Seznam členů
| květen 2008 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | |||
| 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
| 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
| 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |
