Kdo je autorem následujících veršů? (110)
Poslední dobou tu je nějak moc poezie a míň toho ostatního. Dílem nedostatkem času, dílem problémy s publikačním skriptem. Hledání toho pravého nástupce pMachine zatím není ukončeno. Taky by to mohlo skončit tím, že přestanu blogovat. Kolem se to teď šíří jako chřipka. Uvidíme.
Ale zatím je tu pondělní hádanka: Kdopak nám to napsal?
MILOSTNÝ ROZHOVOR V HORÁCH
Bylo to v horách. Svítalo v údolí.
Jak jitřní světlo tekly čisté řeky.
Šuměly k nebi čtyři topoly.
A ze vsi zvonek měkký.
Budeš mi mužem?, řekla, bratrem, milencem?
K mé višni slabé v létě v zimě vstávat?
Blankytem chválit nebe mé i zem?
Nebudu jednou v stáru v sadě tvém
studánku čistou hořem oplakávat?
Prsten jí dal a políbil.
Budeš mi ženou?, ptal se. Budeš umět jít
ouhorem, sluncem, strázní krajinami?
Můžeš mi, studánko, můžeš mi dát pít?
Máš tolik lásky blankyt podepřít,
aby jak nyní stoupal z nás i námi?
Prsten mu navlékla a zpívala.
Bylo to v létě. Svítalo v údolí.
Jak jitřní světlo tekly v horách řeky.
Šuměly k nebi staré topoly.
A ze vsi zvonek měkký.