Včera jsem navštívil večer pořádaný u příležitosti pětileté existence vlastivědné revue Valašsko, které dosud vyšlo deset čísel. Ale ani slavnostní večer nedokázal přilákat na vsetínský zámek tolik lidí, aby zaplnili sál. Byl plný tak ze tří čtvrtin a dost podstatnou část návštěvníků tvořili sami přispěvatelé revue a vystupující. Skutečných návštěvníků nebylo zas tak mnoho. A ve svých takřka třiceti letech jsem byl asi třetím nejmladším účastníkem!
Řeči se zas vedly o slivovici a mluvilo se nářečím, kterým už vlastně nikdo běžně nemluví. Staré provařené kousky. Škoda. Místo ohlednutí jsem očekával spíš pohled do budoucnosti, ale marně. Víceméně zbytečná akce, ze které ale moderátorka večera, Dagmar Misařová z Českého rozlasu jistě vytěží nějaký ten pořad. Co na tom, že moderování akce až zas tak příliš nezvládla. A tak borci už 20 kilometrů za Zlínem nebo Přerovem směrem na západ si zas mohou myslet, že u nás ještě chodíme v kroju, paseme ovce a pod jalovcem pijeme slivovicu.
Takže kdybych seděl doma a psal, tak jsem udělal lépe. A tak jedinou slabou náplastí byla hudba cimbálovky Vsacan a následné posezení v Prostředním šenku.
:-(hm, tak to je fakt celkem smutný. Dneska je všechno o propagaci, kterou hold asi nezvládli, aby nalákali lidi.
No, spíš to bylo obsahem.