Mandrake 10 Community aneb Hraji si a jsem nevěrný literatuře

Tento týden jsem byl literatuře celkem nevěrný. Hned v pondělí to začalo tím, že jsem doma zkoušel live CD s FreeBSD. Pod grafickým povrchem se asi skrývá proti Linuxu hodně změn, ostatně se o nich lze dočíst v cyklu článků na Root.cz, ale vzhledem k tomu, že CD obsahovalo KDE 3.2, tak jsem žádnou újmu nepocítil. A bohužel tedy ani nějaký výraznější rozdíl, neboť vše fungovalo, tak jak jsem očekával. Na druhou stranu je to dobře, neboť pokud by přece jenom náhodou někdy SCO se svými podivnými žalobami proti uživatelům Linuxu uspělo, tak vím, že mi stačí stáhnout si FreeBSD na DVD a opět můžu pracovat v prostředí, které mi vyhovuje víc než WindowsXP.
Včera odpoledne jsem tedy získal čtyři CD s Mandrake 10 Community (nebo taky další české stránky http://mandrake.contactel.cz ).
A tak zatímco jsem po příchodu domů pokračoval ve čtení knihy Josefa Formánka Prsatý muž a zloděj příběhů, o které se na těchto stránkách ještě asi zmíním, tak na mém notebooku Asus L3000D se už v klidu instalovalo. Instalace je opravdu jednoduchá a řekl bych, že i příjemnější, než v případě WindowsXP. Za přibližně 40 minut byl MandrakeLinux a vybrané aplikace nainstalován a nakonfigurován. Tedy za výrazně kratší dobu, než je tomu zapotřebí u WindowsXP.

Potěšilo mne, že nové jádro už bez problému rozeznalo touchpad notebooku při instalaci. S optickou myší připojenou na USB nebyl žádný problém, podobně jako s laserovou tiskárnou HP LaserJet 1015, kterou Mandrake ve verzi 9.2 automaticky rozeznat neuměl. Taky nastavení integrované zvukovky SiS7012 proběhlo v pořádku a po instalaci už konečně neobtěžoval pískot nestaženého vstupu mikrofonu. ALSA je nyní  primárním zvukovým systémem a vyhovuje mi více, než původní řešení zvuku.
Problémem stále zůstává, že ani tato verze dosud nerozezná integrovaný (pravděpodobně pouze softwarově řešený) modem od Intelu. Ještě, že mám i starý externí SupraFax.
Příjemným překvapením je, že bez problémů stačilo připojit můj digitální fotoaparát Ricoh RR30 na USB a systém jej proti verzi minulé již automaticky rozpoznal a s obrázky jsem mohl ihned začít pracovat. Tady je trochu škoda, že ještě stále se instaluje starší (a tedy stabilní) verze programu Gimp. Vývojová verze 2 je už svými možnostmi a ovládáním mnohem dál a obsahuje i tolik (třeba mnou) potřebný CMYK. Naštěstí už finální verze klepe na dveře. A my nedočkavci se klidně smíříme i s verzí nestabilní.
Pokud tedy můžu hodnotit první dojmy s práce s novým Mandrakem, tak převažují pouze kladné dojmy. Většina věcí funguje tak, jak má. Problémem není ani přehrávání videa s českými titulky, nebo vypalování CD.

Zde jsou ale mé drobné výhrady:

• Ovládací centrum se mi zdá být bez postranní lišty trochu méně přehledné a vyžaduje teď více kliknutí myší, než verze minulá.
• Podpora napájení a uspání pro notebook ještě není zcela automatická a Linux APM (Advanced Power Managment) se musí doinstalovat dodatečně. Naštěstí je na prvním instalačním CD, ale ani tak se mi toto nepodařilo zatím zprovoznit. Snad až dočtu potřebná HOWTO…

Taky mi přece jenom některé aplikace v distribuci chybí. Na čtyři CD se ale prostě všechno nevleze a záleží zde na individuálním přístupu. Taky se dá koupit verze na více CD, že. Ale co jsem potřeboval jsem si už doinstaloval. 🙂 Jsou to tyto aplikace:  Opera, FireFox, Sodipodi, Krusader, Karchiver, Unrar a XnView. Někomu by mohl chybět ještě Abiword. Z posledního Chipu se mi pomocí klasického configure – make – make install podařilo pokusně nainstaloval i X Northern Captain.
Pokud toužíte po příjemném a funkčním systému, tak do toho jděte. Navíc je to zadarmo.