STAŘÍ DOBŘÍ: Jan Skácel (XXVIII.)

Nokturno

Hlídáme vlky dlouho do noci
Pak sníme lunu
Zůstanou jámy plné hvězd
Tma voní jako námel sladce

To se nám zrovna nejvíc spát chce
a přemýšlíme jak smrt oslovit
Bez ní by nebylo dětství
krajina duté svobody stébel

(ze sbírky Dávné proso)

1 názor na “STAŘÍ DOBŘÍ: Jan Skácel (XXVIII.)”

  1. michaela Kročová

    Mám skácela moc ráda tahle báseň mě přímo fascinuje náhledem na smrt.

Můžete zanechat komentář: