Německy píšící básník (1920 – 1970).
VE VÝŠI ÚST
Ve výši úst zřetelně:
rostlina tmy.
(Nemusíš ji hledat, světlo, zůstáváš
sněhovou sítí, držíš
svou kořist.
Obojí platí:
Dotýkané i nedotčené.
Obojí hovoří o dluhu lásky,
obé chce být a umřít.)
Rýhování listu, pupeny, řasy.
Ono rozhlížející se, cizí dni.
Slupka, skutečná a otevřená.
Ret věděl. Ret ví.
Ret to smlčí až do konce.
přeložil Josef Suchý