Pavel Kotrla

Tak Klubu přátel poezie se daří vydávat dobré věci. Například je to básnická sbírka Jiřího Rulfa Přebytečný rok (nakl. Paseka) členěná do tří oddílů: Arktické jaro, Blízko, Řeč červeného trpaslíka. Ve sbírce zbyla i písmenka na Tygry, má oblíbená zvířata, což mne potěšilo.
A taky jsem se zastavil u básně „Premiéra“, ze které si zde dovolím úvodní část ocitovat:

Poprvé jsem viděl
mluvit hluchoněmé
jeden přes druhého

Jejich gesta
svědčila o prudké hádce
Zdálo se, že hovoří o mně
ale neslyšel jsem, co se stalo

Důvod? Snad ten, že mám shodné zážitky s podobně postiženými, či při míjení ústavu hluchoněmých ve Valašském Meziříčí. Ostatně taky jsem se podobnou situaci pokusil zachytit. Papírek mi, snad, leží ještě někde v šuplíku.

Nejsem nějak velký příznivec manifestačních prohlášení, ale v komentářích se objevila odezva na můj příspěvek od Bogdana Trojaka: „Co s tím? Nezaujímat apatický postoj a trošku bojovat. I takové, na první pohled prohrané a možná trochu komické bitvy, mají smysl. Viz prohlášení DO EVROPY ANO, NE DO EVROPSKÉ UHNIJE!“
Úsudek nechť si každý udělá sám. Ale přinejmenším k přečtení je toto euroskeptické prohlášení doporučeno. Nicméně, taky mi přijde divné chtít vstoupit tam, kde ze zeměpisného hlediska jsme odnepaměti.

Miluju teplé, čerstvě nadojené mléko. V poslední době je to od této konkrétní krávy. Taky mi to připomíná, že zde je jeden weblog, který se touto problematikou zaobírá do poněkud větší hloubky.

A proto je zde doporučený odkaz:

• Máslo

Tak jsem konečně přelouskal dvanácté číslo Tvaru. Potěšilo! Když jsem uviděl obálku s fotografií Emila Hakla, tak jsem se nejprve zalekl. DOmníval jsem se, že mne očekává rozhovor redaktora Tvaru s redaktorem Tvaru. Uf! Nestalo se tak. Namísto toho celkem dlouhá povídka. A dle mého soudu dobrá.
Co však mé srdce obzvlášť potěšilo je rozsáhlý rozhovor s mým oblíbeným slovinským spisovatelem Drago Jančarem. Nejenže ten chlap umí psát, ale má i co říct. Když nad tím přemýšlím, tak asi nejlepší rozhovor v letošním Tvaru.
Taky nelze zapomenout na úryvek z připravované prózy Stín katedrály Miloše Urbana, která má v září vyjít v nakladatelství Argo.

Pokud nejste spokojeni s RSS agregátorem FeedReader, který se přece jenom někdy chová k systému nekultivovaně, pak vám doporučuji navštívit stránku http://www.activerefresh.com/ , kde si můžete stáhnout Abilon (freeware).
Výhodou je, že umí importovat i seznam kanálů pro FeedReader
K dispozici je i rozšířenější verze s názvem ActiveRefresh. Umí toho o něco víc, je za peníze.

Doplněno:
S podporou češtiny to není žádná sláva, ale středoevropské kódování pro Windows to polyká.

Moje recenze pro Týdeník Rozhlas na knihy Karla Škrabala (1969) a Tomáše Přidala (1968)

http://www.rozhlas.cz/kultura/portal/_zprava/77517

Čtěte Vulgo.net! Článek Mirka Vodrážky: Kvílení  amerického disentu vám připomene, že Lawrence Ferlinghetti a jeho nakladatelství a knihkupectví City Lights Books stále existují.
V článku je zmíněn i poslanec KSČM Miloslav Ransdorf. Listoval jsem nedávno v jeho knihách a byl jsem překvapen. Ten chlap má obdivuhodný rozhled.

Tak i na naší malé dědině se volilo pro vstup do EU. Následujícím poměrem ANO – 353 x NE – 71. Účast byla 57,7%. Nečekal jsem tak jednostranný výsledek. V té masáži hlav v minulých týdnech některé podstatné věci nezazněly. Vadí mi to a nezáleží na tom, že sám osobně jsem pro. Ať už z důvodů, že ožívají myšlenky mého oblíbeného J. A. Komenského, či z jiných. Pokud někdo z vás narazil např. na druhé letošní číslo časopisu A-kontra, tak si mohl přečíst aspoň recenzi na knihu Odvrácená strana Evropské unie (vydalo nakladatelství Paradigma.SK), ve které jsou některé z nepříliš známých skutečností zmíněny. Proč být pořád v řadě? Jiný pohled, navíc je-li podložen fakty, neškodí. Připomínám, že za čtení stojí taky Britské listy.

JEN TAK NA OKRAJ:
Literární vložka v A-kontra asi čtenáře poezie příliš neuchvátí, ale dovolím si ocitovat úvod a závěr z veršů autora skrývajícího se pod pseudonymem DADAník. Třeba jenom jako příznak toho jak nutné je mít pro média nepřítele:

***
Když poserem se po kulajdě
vinu dáváme jen al-Kájdě

…
Však ničeho se neboj už!
Hlavu vzhůru, zdraví tuž!
Vpřed vede nás Walker Bush!