Čtenářský deník

Asi stárnu. Jo, prostě jak je člověku nad třicet, tak už má asi věkem zakalený zrak. No, ale knížku, kterou zde chci zmínit, bych asi nebyl schopen dočíst ani před deseti nebo patnácti lety. Není to případ Odyssea, ke kterému má člověk čas od času puzení se vracet. Je to tím, že ta kniha mi připadá blbá. Na mysli mám prózu Natálie Kocábové – Schola alternativa. Kniha je pěkně vypravená, redakčně dobře připravená, ale prostě jsem se úplně minul z obsahem.
Nic proti autorce, na fotkách je to hezká holka. Ale jestli jsou i její ostatní knihy jako tato…

V letošním roce uplynulo sto let od úmrtí Julese Verna. Jeho knihy za tu dobu neztratily své kouzlo. Zato se mi kdysi byla ukradena jedna z nejoblíbenějších knih mého dospívání: Hvězda jihu. Jiné verneovky zůstaly pěkně v knihovně.
Protože na Tajuplný ostrov, Tajemný hrad v Karatech, Dva roky práznin, Ocelové město a mnohé další nejde zapomenout, musel jsem si pořídit i doplněk: knihu Ondřeje Neffa: Jules Verne a jeho svět. Tu vydala Mladá Fronta v druhém, upraveném vydání. Trošku mne zamrzelo, že jsem narazil na dvě tři chyby, které unikly při korekturách, ale i tak je to skvělý doplněk skvělých knih. Před lety jsem četl první vydání, ale druhé je ve svém líčení vztahu autora a nakladatele přece jen plastičtější.
Kterou verneovku máte nejraději vy?

Pochlapili se tentokrát chlapci v redakcích Hosta a Tvaru svými předprázdninovými čísly. Doporučuji ke koupi oba zmíněné. Host pro jeho velmi otevřený a rozsáhlý blok věnovaný literatuře v období normalizace, Tvar pak pro Anketu o starší spisovatelské generaci. Ta je uvedena z úryvkem pamětí Jiřího Karáska ze Lvovic, ve kterém zachycuje slavnou výměnu facek mezi Arnoštem Procházkou a Jaroslavem Kvapilem. Shrnutí ankety již svým názvem Facka, která kdysi rozdělovala generaci, se nekoná vypovídá o již jen o našem vlažném vztahu k literatuře. Ale emoce se čas od času ještě ozvou.