Kdo je autorem?

Snad lehká hádanka pro pondělní ráno. Bavte se! Otázka je stále stejná: Kdo je autorem následujících veršů?

Je to

Tam na nároží u výčepu
blýská se vždycky
trocha střepů.
Nic nesmete je,
nevyklove,
oslepnou jedny,
svítí nové.

Tam na nároží pod schůdky
lampa má krámek
klenotnický.
Tam na nároží pod schůdky
je něco rozbitého
vždycky.

Taková pošetilost, chtít
v žalu mít radost,
v zimě léto!
Ta dlažba špatně zametená!

To všechnno být už nemá, nemá.
Nemá to být už,
ale je to.

Námořnická hádanka pro pondělní ráno. Bavte se! Otázka je stále stejná: Kdo je autorem následujících veršů?

Píseň plavců o lodním skřítku.

Lodní mužík – ten si vodí
vám co šlakovitý šlak,
jako klíšť se drží v lodi –
(povídá to starý Jak).

V kazajce a pruhovaných
spodkách jako marynák
v plachtách sedá nadouvaných
(viděl ho tam starý Jak).

Rád má lidi – plavců děcka
uhýčkává – sklénku však
nad stvoření kochá všecka –
(právě jako starý Jak).

A kde skoupý na výčepky
soudek proň, tu cpe si vak
a prach lodní stírá s trepky –
(na to důkazy má Jak).

Hledá sobě lepší bydlo,
ale s lodí amen pak:
zkáza sedá za kormidlo,
utone – – (kříž dělá Jak).

Trapte se! Kdo je autorem následujících veršů? A opět: nechte vyhledávací stroje spát…

Kaprál, který probodl Archimeda

Smělým zásahem
zabil kruh, tečnu
a průsečík
v nekonečnu.

Pod trestem
rozčtvrcení
zakázal čísla
od tří výše.

V Sykakusách teď
velí škole filosofů,
druhé tisíciletí

sedí na halapartně
a píše:

ráz dva
ráz dva
ráz dva
ráz dva

Dnes je to bez nápovědy. Ale i tak, nechejte chytré stroje spát… Bavte se. Otázka je stále stejná: Kdo je autorem následujících veršů?

***
Někde tam kousek před brankou
kde bláto   kde voda   kde sníh
půlnoc si přišla s hádankou
co zlato   co hlodá   co sní

Někde tam kousek za stolem
co zlato žílu míjí
co hlodalo?    Snad nezájem
co snění nese jiným

Otázka nového kola je stále stejná: Kdo je autorem následujích veršů? Zapojte hlavu, vyhledávače nechejte spát.

Poselství

Čas od času je to v každém z nás
Náhlá touha
tichá a závratná
po velmi dlouhých a velmi galantních slavnostech
Kytice siluet upsané trvalým pádům
do poprašku stříbrného ticha
Zatímco hudba diskrétně neúprosná
opakuje stále týž menuet
všichni přistupují na tuto společnou trýzeň

Naštěstí se vždy najde pár nespokojenců
a malý zastrčený sálek
Snad to býval sklep
Někdo rozsvěcí ale jde naštěstí jen o svícny
Kdekdo je náhle tu vybalují se bubny
nápadně podobné krabicím na klobouky
Nic nepřijde nazmar do jedné naše starodávné rytiny
naše krátké struny které jsme milovali celé dlouhé noci
a rukavička černá růže zvolna klesající na klávesy

Naše pohledy jim bují na těle jak stříbro
čerstvého lupení
přinášejí právě na míse
Žel brzy se ukáže
že jde jen o malou variaci na známé téma Za vlání záclon
všechny dívky jsou předem oběšeny na svých úlisných sametkách
Jsme přesvědčeni že větráme
a zatím k nám vniká okny stárnoucí věčnost

Otázka nového kola je stále stejná: Kdo je autorem následujích veršů? Zapojte hlavu, vyhledávače nechejte spát.
Nápověda? Nejen básník…

JINÝ STARÝ NÁLEZ

Na travách
vánočně zvoní
šupiny jinovatky

Ano, ano
„táž věc někdy mnohými
jmény se jmenuje“!

Voní však jmelí
a nikdo mi nenamluví
že vůbec nevoní

Ryby radostně
zpívají koledy:
Kdo mi co dokáže?

Otázka nového kola je stále stejná: Kdo je autorem následujích veršů? Zapojte hlavu, vyhledávače nechejte spát.

Kaštany

Kaštany bílé a růžové,
planete jak svíce chrámové,
a přece váš plamen je zajatý
potom v plod drsný a ostnatý
jak palcát.

Lásko má, křehce tak rozkvetlá
do klidu, pohody, do světla,
až dýchne vítr a opadá květ,
co z tebe zbude za řadu let,
co zbude?

Tisíci haluzí kvete zem,
z květenství květ jsme, nezhynem.
Cizí meč ve kmen kdyby ťal,
květ by se tiše sesypal,
však v mračen siné koráby
vlast zralou lásku zvedla by
jak palcát.

Otázka nového kola je stále stejná: Kdo je autorem následujích veršů?

ŽÍLA RYBNÍKA, OBROSTLÁ

měkkým sádlem, mechem
a slizkou korou, sotva
se plazí. Pod
Z českých luhů a hájů.

Rentgenovým světlem
vane kost, dnes
už lehounká, svátá
k rákosí. Zalžu –

Nezalžu, musím
to říci, navždy
dokud pod jazykem
kvete řeč.

Poslední hádanka dala zabrat. Žádná správná odpověď. Nebudeme se trápit. Řešení je následující:
Ivan Wernisch: Nářek nad mrtvým, in Blbecká poezie (Brno: Petrov 2002)
Otázka nového kola je stále stejná: Kdo je autorem následujích veršů?
Nápověda? Velmi známý zahraniční autor, který stál u zrodu jedné literární generace.

7.
Co mohla říct
fantastickému medvídkovi z dětských her
co mohla říct bratrovi
co mohla říct
kočce s tlapkami budoucnosti
co mohla říct matce
po té chvíli kdy ležela jako opilá
v ohnutých květech
na horkém břehu řeky
kde kapradí zmalátnělo v poryvech
milencova dechu
a ptáci zešíleli
a vrhali se střemhlav ze stromů
a zobali ze země ještě teplé
rozstříknuté sperma

Minulá hádanka byla zodpovězena. Je čas na další. Otázka je stále stejná: Kdo je autorem následujích veršů?

Nářek nad mrtvým

ombula
take
bity
solunkola
tabla tokta tokta takabla
taka tak
Babula m´balam
tak tru-hý
vo-um

biba bimbl
o kla ó aúv
kla ó aúva
la-aúma
o kla ó hý
la ó aúma
klinga – ó – e – aúva
ome ó-aúva
klinga inga Mao-Aúva
omba dyj omuff pomo-aúva
tru-hý
tro-u-hý o-a-o-hý
mo-aúva
gomum guma cangaga gago blagaga
scagaglugi m ba-ó-aúma
scaga scago
scaga la m´blama
pšigi pšigo
pšigi pšigi
pšiggo pšiggo
goggo goggo
ogoggo
a-ó-aúma