Literatura

Včerejšek byl ve znamení valašskomeziříčské M-klubu, nejsen, že jsem v něm byl, ale ještě jsem pak stačil sledovat na stále podivně nevyhraněném kanálu ČT Art večer s jeho nejznámějšími tvářemi. Možná právě proto včera v klubu úplně nabito nebylo.

Jan Kunze a Hičhaikum projekt jsem slyšel naživo poprvé. Sice zahráli jen dvě skladby, ale ano. Byť v některých okamžicích jsem měl pocit déjà vu. Ale naživo to bylo syrovější (a lepší) než to, co si můžete poslechnout na Bandzone.

Na vystoupení seskupení Vítrholc (na Bandzone) jsem zavítal kdysi na konci minulého tisíciletí jsem zavítal na vystoupení seskupení. A tak jsem byl zvědavý na změnu. I když ani nevím, jestli jsem ji čekal. Ale nakonec ano! Jakýsi drobný posun jsem po té době pozoroval. Nevelký, ale přece. Tehdy byla formace o cosi literárnější, teď je víc hudební, ale za to doprovodem Mirky Ábelové.

Doporučuji k návštěvě i další projekt Karla Škrabala, a to Nedělní chvilku poezie.

Pokud pominu opravdu dlouhá zvučení, tak jsem si večer užil. I díky nečekanému setkání.

Fotky z dnešního slavnostního uvedení publikace v Sušáku rožnovského skanzenu. Více informací o publikaci získáte na stránkách Ústavu pro regionální studia. Myslím, že kniha se povedla a takřka 600 stran přináší řadu nového a dosud nepublikovaného, společně s Kubou Chrobákem jsme také drobně přispěli. Potěší i nový neokoukaný obrazový doprovod. Konferenci, ze které publikace vychází, byť se nejedná přímo o sborník, si můžete připomenout na stránkách České televize (nějaké fotky pak i v tomto mém příspěvku).

Tak ještě trochu na regionální notu. Pokud náhodou pojedete přes Velké Karlovice, máte v těchto dnech možnost v místním muzeu navštívit výstavu Čtyři ze Soláně. Doporučuji, protože na vás čekají pohromadě díla Schneiderkova, Podešvova, Kobzáňova a Hofmanova. Tedy autorů, které pojilo jak jedno místo, tak také skutečnost, že patřili na Valašsku k výtvarníkům nejvýznamnějším. Takže rozhodně stojí za vidění.
A pokud se budete vracet (nebo tam pojedete) přes Rožnov pod Radhoštěm, můžete si výstavu doplnit o další Kobzáňova díla. Najdete je přímo v ulicích.
Protože chyběly fotky do svazku o Janu Kobzáňovi a nechtěli jsme reproduktovat jen materiál již jednou využitý, přemýšlel jsem, čím publikaci obohatit. Uvědomil, že Kobzáňova díla, která jsou běžně k vidění v ulicích Rožnova pod Radhoštěm, úplně známá nejsou. A tak jsem jednoho květnového dne vzal foťák a vyrazil do Pionýrské ulice.

A na sídliště Záhumení. Bohužel zde je ale vidět, že čas neúprosně hlodá a rozsáhlejší obnova by byla na místě.

Pokud se chcete s Kobzáňovými sgrafity seznámit podrobněji, pak doporučuji volně dostupnou drobnou brožurku Rožnovské sídliště Záhumení – Neobyčejná galerie malíře, grafika a spisovatele Jana Kobzáně.

Na Vsetíně k jedné rozsáhlejší opravě sgrafita na Svárově nedávno došlo. Stačí se zastavit na rohu knihovny a zvednout hlavu k protějšímu domu.