Nezařazené

Brněnský takřka měsíčník mi dělá poslední dobou radost. Nebudu se zde rozepisovat o obsahu, na ten se můžete kouknout sami. Rád bych jenom zmínil anketu „Jak se v posledních třinácti letech změnilo postavení a funkce literatury?“, na kterou odpovídá několik významných osobností s literaturou spjatých. Zazněly zde názory méně i více skeptické. A mnohobarevné. Blízký je mi třeba názor Patrika Ouředníka: „Žiji v blahém domnění, že funkce literatury je táž už pět a půl tisíce let; a hovořit o vlivu literatury na společenské dění odjakživo přišlo velmi podezřelé. Konečně se snad začíná trošku normalizovat postavení spisovatelů ve společnosti, a tak tato diskuse je víc než užitečná. A snad i v pravou chvíli. Třeba se i znovu začne prodávat krásná literatura. Třeba i ty výborné povídky Argentinky Rosalby Camprové, které si v překladu Vladimíra Mikeše můžete v letošním šestém Hostu přečíst. Pro magický realismus jsem měl prostě vždycky slabost. Uvidíme.

Tak jo, včera vyšla má ohlašovaná recenze na poslední knihu Michala Viewegha na portálu Českého rozhlasu: http://www.rozhlas.cz/kultura/portal/_zprava/79477

Sluší se aspoň nějak připomenout zítřejší svátek.

Proglas: http://casopis-texty.cz/texty/Book/p152.html

…

Cyril a MetodějPokračovat ve čtení »

Posedlost Podkarpatskou Rusí si s mým přítelem René Kočíkem spojuji od té doby, co se známe. To jsem ale netušil, že nakonec skončí jako šéfredaktor stejnojmenného časopisu. Podkarpatská Rus vychází čtvrtletně ve dvojjazyčné verzi (čeština, rusínština) a vydává ji Společnosti přátel Podkarpatské Rusi. Mohou si ji ale předplatit i další příznivci a zájemci o tuto oblast (SPPR, Petrohradská 9, Praha 10, 101 00). Naleznete v ní nejenom články mapující aktuální dění, ale také recenze, vzpomínky, fotografie.
Z posledního čísla je asi nejpoutavější příspěvek Jiřího Loewyho, mimochodem letošního držitele novinářské ceny Ferdinanda Peroutky, který ve vzpomínkách z let 1948/49 zachycuje některé z pohnutých lidských příběhů obyvatel Podkarpatské Rusi.
Z časopisu na vás dýchne sice i kouzlo nostalgie, ale rozhodně není zahleděn do minulosti.

Reného aktivity jsou ale mnohem rozsáhlejší rozsáhlé. Posuďte sami:

• http://www.infoservis.net/art.php?id=1017233559
• http://www.radioservis-as.cz/tydenik/

 

• http://mp3.jinak.cz/

archivní fotografie z časopisu

Moje galerie fotografií bude muset počkat. Noci jsou krátké a nesplněných úkolů mnoho. Ale pokud máte rádi archivní fotografie, tak můžete navštívit odkaz http://www.bystricka.cz/foto/index.php
Jsou zde k vidění pohlednice (zatím) zachycující proměny mé rodné obce v průběhu minulého století. Nechybí ani záběry dokumentující stav před započetím výstavby přehrady.
Pokud někdo náhodou vlastníte nějaké další pohlednice a archivní materiály, tak mne prosím kontaktujte.

Jak říká můj přítel René Kočík, mám ten nejvyšší čas na pořízení si osobní ochranky. Vyšla totiž má recenze v Týdeníku Rozhlas na poslední knihu Michala Viewegha: Případ nevěrné Kláry. Osobně považuji MW za sympatického a milého člověka. To nic ale nemění na mém názoru. Jo, už prostě napsal lepší knihy. Nicméně, k vodě je to poměrně vhodné čtivo.
Předpokládám, že recenze bude v dohledné době zveřejněna i na portálu Českého rozhlasu.

Výhledově chystám zprovoznění galerie fotografií. Teda, galerie už je funkční, jenom do ní vybrat a nahrát nějaké ty fotografie…

Čas od času bývám překvapen. Někdy i příjemně. Nedávno se mi to stalo, když jsem narazil na stránky http://www.kultura.prag.ru/litera.htm a na fórum věnující se české literatuře. Člověka to prostě tak nějak potěší.

Novou povídku Martina Škabrahy – Svatební obraz – si může te přečíst ve Scriptoriu.