Před nedávnem na mém pracovním stole zaparkoval knížka, na kterou jsem už několik měsíců čekal a říkal si, kdy konečně se objeví. A najednou byla tu. Nová básnická sbírka Vojty Kučery a hudba?, kterou letos vydalo nakladatelství Host. Recenzi bych chtěl napsat… Ale vím, jak to dopadlo u té první, nikdy nedopsané. Tak zatím aspoň upozornění tady a malá ukázka.

[3. 6. 2001

Připadá mi,
že všechno nějak slábne,
zhasíná.
Dny ostré,
až mhouřím do nich oči,
plíživé šero stoupá ze zátmí.
Ještě tak stránku!
Ještě tak další stránku po ní.
Po ruce černé brýle,
růžové.