Nokturno
Hlídáme vlky dlouho do noci
Pak sníme lunu
Zůstanou jámy plné hvězd
Tma voní jako námel sladce
To se nám zrovna nejvíc spát chce
a přemýšlíme jak smrt oslovit
Bez ní by nebylo dětství
krajina duté svobody stébel
(ze sbírky Dávné proso)
STAŘÍ DOBŘÍ: Jan Skácel (XXVIII.) Read More »
Už jsem z toho otrávený. Otevřu noviny: Březen – měsíc internetu. Pustím rádio: Březen – měsíc internetu. Televizi se snažím bojkotovat.
Ale i tak? Kam se poděl: Březen – měsíc knihy?
Na stránkách Aluze najdete reakci Libora Pavery na probíhající diskuzi o jeho habilitační práci: http://aluze.cz/comments.php?id=18_0_1_0_C
Předchozí:
http://aluze.cz/comments.php?id=14_0_1_0_C
http://aluze.cz/comments.php?id=12_0_1_0_C
https://kotrla.com/pmpro/2004/02/diskuze-pokracuje/
Reakce Libora Pavery Read More »
Černý comics Susannah Breslinové pro dospělé. My American, My Bukkake Too.
http://www.artbomb.net/comics/breslin.jsp
Moje recenze na knihu Václava Ryčla na portálu Českého rozhlasu: http://www.rozhlas.cz/kultura/portal/_zprava/106727
Václav Ryčl: Pavilon číslo 13 Read More »
Snad lehká hádanka pro pondělní ráno. Bavte se! Otázka je stále stejná: Kdo je autorem následujících veršů?
Je to
Tam na nároží u výčepu
blýská se vždycky
trocha střepů.
Nic nesmete je,
nevyklove,
oslepnou jedny,
svítí nové.
Tam na nároží pod schůdky
lampa má krámek
klenotnický.
Tam na nároží pod schůdky
je něco rozbitého
vždycky.
Taková pošetilost, chtít
v žalu mít radost,
v zimě léto!
Ta dlažba špatně zametená!
To všechnno být už nemá, nemá.
Nemá to být už,
ale je to.
Kdo je autorem následujících veršů? (26) Read More »
Byla to zima překrásná!
Kolkolem všude božský klid –
ta příroda v kámen spoutána,
zněmělý všechen, všechen lid.
Ach zas je po všem! Pojednou
vejskly si větry, zvlhnul vzduch,
a po kraji dříve tichounkém
šílený víří jarní ruch.
Nevrle hledím oknem ven –
nechte mně led můj, nechte sníh –
vždyť nechápu více, nač ten rej,
k čemu ta vřava, spěch a smích!
Do větrů, dešťů šlehavých
obrací člověk smavou líc,
i vrána té bouři stříkavé
s jasáním křídly bije vstříc!
Ze sbírky Prosté motivy, 1883
STAŘÍ DOBŘÍ: Jan Neruda (XXVII.) Read More »
Na adrese http://www.casopis-texty.cz/texty najdete nové číslo literárního čtvrtletníku Texty, kterým je ukončen osmý ročník.
Námořnická hádanka pro pondělní ráno. Bavte se! Otázka je stále stejná: Kdo je autorem následujících veršů?
Píseň plavců o lodním skřítku.
Lodní mužík – ten si vodí
vám co šlakovitý šlak,
jako klíšť se drží v lodi –
(povídá to starý Jak).
V kazajce a pruhovaných
spodkách jako marynák
v plachtách sedá nadouvaných
(viděl ho tam starý Jak).
Rád má lidi – plavců děcka
uhýčkává – sklénku však
nad stvoření kochá všecka –
(právě jako starý Jak).
A kde skoupý na výčepky
soudek proň, tu cpe si vak
a prach lodní stírá s trepky –
(na to důkazy má Jak).
Hledá sobě lepší bydlo,
ale s lodí amen pak:
zkáza sedá za kormidlo,
utone – – (kříž dělá Jak).
Kdo je autorem následujících veršů? (25) Read More »
Připsáno Tečkovi, tichému, ale pravidelnému čtenáři, vášnivému cyklistovi
Ač to zatím tak nevypadá, jaro se zvolna blíží. Soudím podle cyklistů kličkujících ve večerním šeru po zmrzlých cestách mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím. Mé horské kolo sice zatím spí hlubokým zimním spánkem pod závějí prachu, ale už po něm taky pokukuju. Ale zatím to vidím spíš na listování v knihách (tištěných i elektronických).
Dneska jsem narazil na existenci sbírky Cyklistické písně večerní od Jindřicha Lemingera z roku 1889. Pozoruhodné dílko! Aspoň jednu ukázku vystihující ducha sbírka.
* * *
Co ten ubohý cyklista
své tělo natýrá se:
než k závodům se připraví,
to laiku sotva zdá se.
On málo jí a nepije
mok z Plzeňského varu,
jde brzy spat a krotí chuť
tak jemném po cigaru.
A přátelům se odcizí
a dře se denně s kolem,
ať horko, zima nebo déšť,
ať vrškem nebo dolem.
A když se hodně natýral,
pak vezme cenu jiný,
a on má z toho chudinka
pro radosť – souchotiny.
Cyklistické písně večerní Read More »