Kdo je autorem následujících veršů? (13)

Přátelé, plním resty, a tak není času nazbyt. Přesto je zde ale nová hádanka. Snad se Vám tentokrát podaří uhádnout autora. Zapojte hlavu a bavte se. Vyhledávače nechte odpočítat.

Defilé

Když Helmut sedí
v tamtom takovém křesle,
defiluje mu před očima
průvod nahých zajatkyň.
Jsou útlounké
a mají velké, pružné, snědé prsy.
Jdou pomalu a těžce,
Hulmut jim nevytýčil snadnou trať.
Když některá klopýtne,
prsy se divoce kolébají
a ve šťastných chvílích
v páru o sebe narážejí:
Helmut si myslí,
že by měly zvonit.

Aktualizováno: Autorem správné odpovědi je Adam Javůrek a autorem veršů Jiří Dědeček.

Jiří Dědeček, sb. Oběžník, Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1990.

Kdo je autorem následujících veršů? (13) Read More »

Čtenář časopisů na počátku listopadu

Za posledních čtrnáct dní kopka časopisů na mém stole poněkud narostla. S podzimem se prostě urodilo. Například poslední číslo Revolver revue. Ta kráčí stále stejným směrem, žádná výraznější změna. Škoda. Trošku mám ta bývalá undergroundová revue zkameněla. Literatury zde není mnoho, převažuje výtvarno.
Mnohem více mne potěšilo třetí letošní číslo časopisu Navýchod, které obsahuje spoustu etnografického materiálu o prostoru na východ od Aše. Někoho by mohla zajímat Etnogeneze národů: Slovanské kmeny, která zde vychází na pokračování.
Třetí číslo revue Intelektuál mne kupodivu překvapilo celkem mile. Akorát se nemohu zbavit dojmu, že se vlastně jedná o jakousi tištěnou verzi Dobré adresy. Titéž lidé, tytéž názory (Radim Kopáč, Vladimír Novotný…). Intelektuál je ale graficky střídmější a názorově kompaktnější, takový trošku blíženec Analogonu. Listopadové číslo Dobré adresy přináší rozsáhlý blok věnovaný mezinárodnímu festivalu Poezie bez hranic 2003. Miroslav Cingl si v článku Weblog sobě všímá tohoto i zde přítomného fenoménu. Do eseje o dílu Milana Kundery se mi zatím nechtělo.

Čtenář časopisů na počátku listopadu Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Christian Morgenstern (XI.)

Německý básník (1871 – 1914), který se proslavil svými Šibeničními písněmi, si sám cenil více své pozdější tvorby. U nás se podařilo některé jeho texty zhudebnit třeba kapelám Stromboli a Plastic People.

ZEMĚPLAZ

Zeměplaz věkem sláb a stár
od ženy své se odplazil
až ke hrobu, kde kantor snil,
a prosil: „Rozmnožuj můj tvar!“

Řídící, chytrý nebožtík,
vystoupil vzhůru na pomník
a zeměplaza, jenž se choval
před mrtvým klidně, rozmnožoval:

„Zeměplaz –  první osoba,
ztebeplaz – druhá podoba,
zněhoplaz – třetí mužská bývá,
zníplaz – zas ženskou formu skrývá.“

Zeměplazu to lahodilo,
rázem z něj čtverů tvarů bylo.
Vyvalil bulvy, jak se smál.
„Množím se,“ syčel, „množ mne dál!“

Řídící ale musel přiznat,
že se v tom přec jen nelze vyznat:
Země už plazů spousty měla,
časem však na ně zanevřela.

Tu zkrušil plaza těžký žal:
„Své choti jsem si nevšímal
a takhle též mě nelze množit!“
A odplazil se tvar svůj dožít.

z němčiny přeložil Josef Hiršal

STAŘÍ DOBŘÍ: Christian Morgenstern (XI.) Read More »

PolyEdit – štíhlá alternativa

PolyEdit

Kancelářský balík od Microsoftu je mou noční můrou. No, spíš lidé, kteří tento produkt dosud používají. Jsem prostě příznivce alternativ, který stále nemůže zapomenout na staré dobré AmiPro, jeho režim konceptu, který se dal vyvolat pomocí klávesové zkratky, nebo k plnému uspokojení vyřešený režim korektury. Jeho nástupce Lotus SmartSuite ( http://www.lotus.com/ ) mne ale zklamal. Ani ne tak svými funkcemi, ale pomalostí, která se stala pro mou trpělivost nesnesitelnou. Chvíli jsem si pohrával s myšlenkou, že přejdu na WordPerfect ( http://www.corel.com ). Dokonce jsem vlastnil i legální kopii, a tak teď už netuším proč jsem tak vlastně neučinil, neboť editor je to výborný a pro mne zcela jistě přehlednější než Word.
Poslední tři roky jsem si zvykl používat nejprve StarOffice a později OpenOffice (http://www.openoffice.org). A činím tak doposud. Hlavní výhodou je pro mne přenositelnost dokumentů mezi platformami Windows a Linux, na kterých běžně pracuji. Taky jsem si velmi rychle zvykl na novou funkci verze 1.1, kterou je přímý export do PDF, bez závislosti na Adobe Acrobatu. Nestěžuji si na kompatibilitu s MS Office, protože mne netrápí a sázecím programům je to navíc jedno. Jsou tu ale některé věci, které mi i na tomto kancelářském balíku vadí. Tak zaprvé: je to otevírání každého dokumentu v novém okně. Zpravidla mám totiž otevřeno více dokumentů a přepínání mezi nimi je pak méně přehledné. Tuto vlasnost vývojáři od konkurence přejímat nemuseli. Ostatně i WordPerfect jde v tomto směru ustálenou cestou. Taky mi dosud chybí rozdělení okna dokumentu. Snad se někdy tato vlastnost užitečná hlavně v rozsáhlých dokumentech vrátí. Druhou věcí, která mne někdy překvapuje je jakási těžkopádnost. A tak přece jenom čas od času používám pro změnu i jiné textové editory: Abiword ( http://www.abisource.com ) 602Text ( http://www.602.cz ), Atlantis ( http://www.rssol.com ), ale především mne nadchnul ruský PolyEdit ( http://www.polyedit.com ), u kterého právě testuji pravděpodobně jednu z posledních beta verzí pátého vydání programu. Síla PolyEditu je v rychlosti, přehlednosti, malých systémových nárocích. A také minimální velikost instalačního souboru, která je neuvěřitelných 1.17 Mb. Navíc má spoustu ne zcela obvyklých vlastností. Bez problémů zvládá práci s dokumenty ve formátech DOC a RTF, navíc dokumenty můžete ukládat i v interním formátu, který podporuje kompresi a šifrování. PolyEdit sice podporuje i kontrolu pravopisu, ale bohužel podpora pro češtinu není v tuto chvíli k dispozici. Podle informací, které mám od autora programu by se snad mohla objevit po vydání finální verze programu. Jinou lahůdkou je podpora zobrazení syntaxe pro různé programovací jazyky (i PHP a HTML). Ruštináři ocení konverzi mezi jednotlivými kódovými stránkami cyrilice. Jedinou nevýhodou programu je, že se nejedná o freeware, ale na druhou stranu stačí jenom odklepnout úvodní obrazovku a program vás již ničím jiným obtěžovat nebude. Navíc je stále k dispozici starší verze programu, Crypt Edit, která zdarma je. Já můžu program pouze doporučit. Ostatně, pokud někdo víte o zajímavém textovém procesoru, kterými zůstal utajen, tak dojde odkaz do komentářů. Jenom podotýkám, že v příspěvku nejsou zmíněny všechny editory, které jsem kdy testoval 😉

PolyEdit – štíhlá alternativa Read More »

Valašská krajina – Výstava fotografií

image

Čistě náhodou jsem narazil na plakát 2. ročníku výstavy Valašská krajina, kterou do 31. 10. 2003 můžete shlédnout v muzeu ve Velkých Karlovicích. Nejvyšší čas.
(Pokud si zvětšíte plakát výstavy, tak asi zjistíte, že jedna z fotografií se podobá té v záhlaví příspěvku. Valašsko prostě není nijak velké, že. Prostě fotíme stejné věci. Uhodnete, kde byla fotografie pořízena?)

Valašská krajina – Výstava fotografií Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Oldřich Mikulášek (X.)

Pokud je některý autor spojován s velmi nejasným označením „moravská poezie“, tak je to právě asi Oldřich Mikulášek (1910 – 1985). Což mi naštěstí vůbec nevadí. Má mnoho dobrých básní, ale i některé ne tak zcela zdařilé (např. sb. Horoucí zpěvy).
Báseň je z mé oblíbené sbírky To královské (1966), která mimo jiné obsahuje skvělý oddíl Rozhovory bláznů.

FUJARA

Z hory do hory,
se smutkem tak divokým,
jak ubili by ženu,
nese se dolem.

A do melodie
kloní se koňská šíj
nad pánem v krvi.

A ze spálenišť
trčí trám.

Proto jenom mužský,
širúch do čela,
tiskne ji vždycky k ústům,
k pomstě ji zdvíhá a k žalování
a na boha s ní volá:
„Zabili, zabili,
zamordovali!
Co ty na to, bože můj?“

A z hory do hory
ozývá se Pán: „Co já vím?
lidí se ptej!
Tenkrát hlína byla ještě nevinná
a nedržela s krví.
A žebro — bylo žebro
pro spanilé věci, i pro mocné
jak pozděj klenba chrámová
zas pro chorál.“

Možná je třeba dnes
vytrhnout je z těla jak zbraň
a srdce bude nahé —
pro větší bolest,
pro smutek divoký
do hory z hory.

STAŘÍ DOBŘÍ: Oldřich Mikulášek (X.) Read More »

Včely

Před léty jsem nad svým bratrem vyhrál sázku. Vyhrál. Ale nebyla to nejchytřejší sázka, neboť spočívala v tom, že projdu nahý včelínem, kde právě dědeček točil med. Je s podivem, že mne píchla pouze včelka jediná. Zato však do nějakého nervu na hlavě, který způsobil, že jsem částečně asi na čtrnáct dní oslepl. No, možná to bylo jenom tím poměrně nepřehlédnutelným opuchnutím, díky kterému si mne dost lidí pletlo s eskymákem (i má čestinářka na základce), ale prostě jsem neviděl.
Tyto události jsem si oživil při četbě letošního devátého čísla časopisu Vesmír, které je právě včelám věnováno. O výborných makrofotografiích ani nemluvě. Nechce mi někdo věnovat mikroskop? 😉 Asi ne, že. Z dalších zajímavých článků namátkou doporučuji stať Marka Petrů o eugenice.
Desáté číslo je pak věnováno především pivovarnictví, ale své místo tu našli i bobři v Čechách a pozapomenutý český rodák Tadeáš Haenke.
Nemohu si pomoci, ale Vesmír čtu rád a stojí za doporučení.

Včely Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (12)

Opět malá hádanka. Třeba bude nyní více odpovědí. 😉 Takže: Kdo je autorem následujících veršů?

PRVNÍ PATRONI

Tak vážní, slavnostní. Už sklonili se nad kolébky
a hladí, hnětou jejich měkké lebky.

Na dalekou cestu je vábí, zlatá prasátka, bludičky.
Ze všech stran se nad ně kloní závistivé báby, sudičky.

Už povijan jim přiškrcují. A oni strach řvou: kde jsou?
A vedle řinčí, připíjejí, že už je ke křtu ponesou.

U tady budou každou chvíli.
Už po ulicích brzdy kvílí.

Už krysař jménem Vichřice
se provlék do naší ulice,

dům od domu otvírá vrátka,
klepají panty, nemluvňátka,

beránci, beránci jdou za ním,
jdou, psící, zapřáh je ke svým saním,

hned druhý den po porodu
veze je představit Herodu.

Kdo je autorem následujících veršů? (12) Read More »