Čtu
Některé z mých oblíbených blogů: https://kotrla.com/pmpro/agregace.php
Chlapci tohoto internetového časopisu si švihli takové oddechovější číslo. Jsou prázdniny, není třeba se nad tím příliš pozastavovat. Za zmínku stojí třeba básně Joyce Mansourové, v překladu Jana Gabriela.
Dobrá adresa 8/2003 Read More »
Nejenom po shlédnutí pondělního PopArtu mám dojem, že František Segrado se stal novým oblíbencem médií. Jeho kapela Veselá bída se mi ale přece jenom líbí víc, než hostování v posledním Horáčkově projektu Jak to chodí. Vzpomíná ještě někdo na Dobrohošť, kde také hrával (třeba výborná písnička Sáro)? Vloni byla Veselá bída poměrně příjemným překvapením festiválku Svítání, který Segrado moderoval. Stejně tak i Funková brigáda ze sousedního Pržna. I ta se pořadem mihla.
Škoda jenom, letošní Svítání drobně koliduje s termínem mé svatby. Jinak bych se asi šel kouknout, neb mají hrát mé oblíbené kapely: Ciment, MCH Band, Už jsme doma. Nebudu zde přepisovat program. Kdo chce, může si ho prohlédnout.
…
Hudební festiválek Svítání Read More »
Tak nám to začalo. Břehy potoka zarostené travou, keři, stromy a ukryté ve stínu větví jsou najednou pusté a kamenné. Spáry zvolna vyplňuje beton a poetická místa mizí. Voda tudy bude protékat rychleji, koryto pojme víc vody. Jako prevenci proti záplavám to chápu. Ale radost z toho nemám.
V minulých dnech jsem mimo jiné přečetl román švédského autora Mikaela Niemiho Popmusic z Vitully, který pro mne představuje příjemné překvapení tohoto horkého léta.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se v malé vesnici na pomezí Švédska a Finska odvíjí příběh dospívajících chlapců, pro které se stává osudovým střetnutí s rockenrollovou muzikou. Je to ale především příběh o dospívání, který dokázal zaujmout i v řadě zemí mimo Švédsko. Právem.
Už dlouho jsem se při čtení tak nebavil. Ale nedá se říci, že by mne příběh zaujal pouze svým humorným nadhledem a historkami, které v různých podobách v čase puberty prožíval každý z nás. Někde za tím vším je cítit ještě něco víc, co vypovídá o jakési spjatosti s krajem, vědomí si kořenů, souvislostí. Ostatně na jednom místě textu autor líčí scénu, ve které je vypravěč svým otcem v sauně zasvěcován do historie svého rodu a dosud jednoduchý a průzračný kraj se pozvolna komplikuje a pokrývá pavučinou dosud netušených vztahů.
Prostě je to knížka, kterou je dobře si přečíst. Vydala Mladá fronta v edici Román.
PS: Pokud se chcete podělit o své čtenářské zážitky, můžete zanechat vzkaz i ve fóru Textů.
Popmusic z Vitully Read More »
Stránky Český raný středověk jsou sice určeny profesionálním historikům, ale přece jenom jsou zde zajímavé články. Třeba tento: Giuseppe Maiello – Sexuální život starých Slovanů.
K mé oblíbené četbě patří i diplomová práce Pavla Housera (formát RTF), která je věnována staročeské kuchyni. Pozornosti doporučuji zvláště experimentální část, která zachycuje ověření teoretických poznatků v praxi: snaha o požití nejrůznějších patlanin.
Další diplomky jsou k nalezení na http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/page/diplomky
Linky pro tento deštivý den Read More »
Měl jsem možnost vyzkoušet práci s Českou elektronickou knihovnou. zde jsou mé dojmy z této aplikace, která obsahuje plné texty básnických sbírek 19. století od thámovců po lumírovce.
Obsah výborný! Text ve verzi ediční i diplomatické, nechybí údaje o vydavatelích, popis knihy (např. i formát knihy a v případě zdroje i signatura), ediční poznámka u jednotlivých svazků. Prostě po této stránce pohoda.
Teď ale výhrady:
Sami tvůrci přiznávají problémy s instalací:
Na některých počítačích se objevily dva potenciální problémy s instalací České elektronické knihovny: a) Program po úspěšném nainstalování nelze spustit, objeví se chybová hláška “Není nastaveno propojení s ODBC” (text chybové hlášky se může lišit v jednotlivých verzích Windows). Řešením je program odinstalovat (Start – Ovládací panely – Přidat nebo odebrat programy) a před opětovnou instalací spustit soubor mdac_typ.exe, který je na instalačním cd v kořenovém adresáři. Poté je třeba aplikaci znovu nainstalovat.
b) Selže instalace programu, aplikaci nelze nainstalovat. Možnou příčinou této chyby může být nenainstalovaná systémová komponenta Microsoft Windows Installer. Tuto lze stáhnout z našich stránek (níže), nebo z oficiálních stránek [url=http://www.microsoft.com/msdownload/platformsdk/instmsi.htm]http://www.microsoft.com/msdownload/platformsdk/instmsi.htm[/url]
Ani toto řešení ale není všude plně funkční a pomohla až aktualizace systému přes internet (WinXP). Jsou zde i další chyby. Nikdy se mi nepodařilo označit celý text sbírky a zkopírovat. Ani pomocí myši, ani pomocí klávesových zkratek. Taky mi chybí možnost exportu textu, nebo tisk celé sbírky. Tisknout lze pouze vybraný text! Takže zklamání.
To, že produkt je připraven pouze ve verzi pro Windows je škoda, zvláště, když je vše postaveno na databázi. Taky pokud srovnávám s obdobným produktem z této oblasti Česká literatura od roku 1945 & Lexikon české literatury, tak se mi zdá hodně věci nedotažených do konce. Zarážející je i cenový rozdíl, který způsobuje, že produkt je dostupný akorát tak knihovnám a ne normálním lidem. Škoda, obsah je skvělý, jeho zpracování ne.
Výborná věc, ale trochu šmejd? Read More »
Ve stínu Radhoště si nelze čas od času vzpomenut na oba bratry věrozvěsty, kteří na jeho vrcholu srazili modlu Radegasta. Pochybuji, že se to tehdejším polodivokým obyvatelům kraje nějak moc zamlouvalo. Proto se taky ani nedivím, že články Jiřího Kouby, ve kterých se dotkl některých osobností českého internetu vyvolaly mezi českými blogery takové pozdvižení. Trochu toho průvanu nikdy neškodí.
Podobné redakce se daly čekat a opak by spíš překvapil. Sebestřednost většiny „tvůrců“ není žádným překvapením. Taky celkem nevalná úroveň většiny z českých deníčků. Jasně, vzájemné se poplácávání se po ramenou je určitě příjemnější, než srovnání např. se zahraničními kolegy, nebo uvádění teorie do praxe. Zarážející je také úroveň diskuze.
Nevím, pro kolik lidí má vlastní blog smysl. Pro mne to bylo pouze logické pokračování toho, co už jsem dělal dlouho. Deník si píšu asi jedenáct let (a nepřestal jsem ani nyní), osobní stránky mám taky už šest let. Dávno mne přestal bavit hon za návštěvností a považuji za dostačující ty přibližně dvě až tři stovky návštěvníků denně na mých různých osobních stránkách. Vzhledem k tomu, že se jedná převážně o literární projekty, tak je to slušné. (Mám sice i poměrně dlouhou zkušenost s komerční sférou, kde je návštěvnost jiná, ale to do této kategorie nepatří.) Proto taky nechápu vzájemné se osočování tvůrců blogů z touhy po zvýšení návštěvnosti. Má vůbec návštěvnost výraznější smysl?
Těší mne, že u Jirky Kouby nalézám odkaz na mnou oblíbený Textism. Dovolím si přidat jiné své zahraniční tipy, které pravidelně sleduji: Antipixel.com, Kottke.org, Milov.nl
To, co čeští „guruové“ objevují a prezentují jako žhavé novinky, už jinde dávno funguje bez většího rozruchu (třeba přepínání stylů bylo módní záležitostí tak před dvěma lety, pokud si dobře vzpomínám). Technická zdatnost je sice hezká věc, ale spousta weblogů pak svým zaměřením připomíná pouze manuál. Nevím, jestli je to ta správná náplň. Více pestrosti by neškodilo.
(Tento příspěvek není napsán protože má Jirka Kouba pro mne slabost, ale prostě jenom proto, že má lecčems pravdu. Aspoň tímto se přidávám na jeho stranu, aby nebyl v té diskuzi tak osamocen.)