Drabble & Dribble
psáno pro Host 05/2012.
Zlaté časy „zkracování“ mám spojeny především se slavnou scénou z filmových Postřižin. Nejpozději od devadesátých let, kdy i do našich končin dorazily nejrůznější čtenářsky vděčné digesty a krácená vydání (nevím, co z toho je problematičtější), však pozoruji zesilování tohoto fenoménu i ve „vážné literatuře“. Pořád si ale myslím, že nejde o plnohodnotná literární díla; jinak řečeno: zcela jistě jde o zásahy, které dílo kamsi posunují a zřejmě moc neodpovídají původním záměrům autora.
Na druhé straně — nic proti „kraťákům“. I ty nejkratší útvary, mikropovídky, mohu být plnohodnotnými díly. V zahraničí není neobvyklé, že jsou pravidelně pořádány soutěže v psaní těchto mikropovídek (o různé délce), a to i známými periodiky (Wired, Boston Literary Magazine). Zpravidla se jedná o drabble, které mají přesně sto slov, případně o double-drabble (dvě stě slov) a dribble (padesát slov). Ale objevují se i ještě kratší varianty. Své příznivce mají mikropovídky (raději řekněme mikroútvary) i na Twitteru, kde je nutné počítat s omezením na pouhých sto šedesát znaků. To vcelku košaté češtině příliš nesvědčí.
U útvaru drabble může být zadáváno téma, věta nebo slova, která je nutné použít. Pokud patříte mezi příznivce těchto krátkých příběhů, pak by vás mohl zaujmout projekt Příběhy na padesát slov s podtitulem „Pro radost z vyprávění“.
Historie stránek, které v nedávné době prošly zdařilým redesignem, sahá do roku 2009, kdy Zdeněk Král, správce projektu, vydal první takový příběh. U mikropovídek se zpravidla se jedná o postřehy a hříčky a výraznou pointou.
Přesto však ve své zkratce postačí k tomu, aby zachytily a podtrhly to podstatné. Při redukci „na kost“ ostatně ani nic jiného nezbývá.
Mezi autory se občas mihnou i známější, zavedená jména — Bianca Bellová, Yveta Shanfeldová, Tomáš Kafka. Stránky nejsou nejrozsáhlejší, ale u tohoto způsobu psaní by to ostatně ani nebylo vkusné.
Přes všechnu tu úspornost se jedná o jedno z míst českého literárního internetu, které stojí za návštěvu.
První doplnění na 50 slov:
Můj příspěvek Souboj titánů na stránkách výše zmíněného projektu Příběhy na padesát slov
Druhé doplnění na 50 slov:
Fádní odpoledne
Kdyby Martina věděla, že ji muž také podvádí, měla by v tomto okamžiku menší výčitky svědomí a poslední sex si užívala možná mnohem více. Teď obsahovaly polohlasité vzdechy náznaky zármutku. Kdyby tušila, že žárlivý manžel již chvíli stojí za dveřmi a přemýšlí, co udělá, byly by její oči ještě smutnější.
Na novou sbírku Zdeňka Volfa jsem se těšil. Věděl jsem, že má vyjít, některé básně znal ze 
Když jsme na jaře 1996 vydávali první číslo Textů, určitě jsme netušili, že se nám podaří vydržet tak dlouho. Nu, nějakým způsobem se podařilo. Nové číslo, šedesáté, můžete v PDF stahovat na stránce 
Nestává se mi příliš často, abych nějaký almanach přečetl od prvního písmenka do posledního. Tady u to ho se mi to stalo. Když už ty úvodní a citace z Arkádských svitků (Až nebude pastýřů, nebude stád. / Až nebude stád, nebude světa. / Až nebude světa, nebude člověka. / Smrt pastýřů bude i smrtí člověka. (Vilenthius. Arkádské svitky)) jsou archetypálním připomenutím, na které pak navazuje Pastýřský manifest. Více než sto čtyřicet stran zmenšeného formátu A4 na jedno téma. Z různých úhlů, v různých souvislostech. Texty nečekané. Od těch věnujících se pasteveckým psům a rituálnímu porážení zvířat v islámské kultuře (na českém příkladu) až ke guerillovému pastevectví ve městech, k souvislostem mezi valašským pastevectvím a zbojnictvím, k pasteveckým hudebním nástrojům a nechybí ani texty literární. K tomu bohatý výtvarný a fotografický doprovod.
