Výstavy dvou Robertů

Shodou okolností mají vernisáž mí dva přátelé s křestními jmény hned v následujících dnech po sobě. A byť se každý z nich zabývá zcela jiným tématem, za shlédnutí budou stát obě.

Výstavu Roberta Hlavici Moje Afrika můžete navštívit od středy 14. září v Hranicích na Moravě. Naleznete na ní precizně provedené velkoformátové fotografie (120×80cm) afrického safari. Vzhledem k tomu, že jsem je viděl z blízka, tak můžu doporučit. Za zmínku stojí také třeba tato ocenění.

Robert Hlavica - Moje Afrika

Výstava Roberta Goláně začíná vernisáží ve čtvrtek 15. září v galerii V Poschodí vsetínského knihkupectví Malina. Zde naleznete více než osmdesát fotografií blízkých sociálnímu dokumentu a autorovu cyklu Starousedlíci mapujícímu valašské samoty a jejich obyvatele. U příležitosti autorova jubilea pak vychází i drobná monografie, na které jsem se drobně podílel a která bude na vernisáži pokřtěna.

Robert Goláň

Výstavy dvou Robertů Read More »

Čteme víc nebo míň?

řestože Google v posledních dnech provádí čistku ve své sekci Labs, stále má v nabídce řadu nástrojů se, kterými si lze hrát. Jeden z těch, který se posunul z vývoje dál a stal se součástí Google Trends je pak Google Correlate, který umožňuje statistické náhledy na data Googlem vydolovaná a shromažďovaná. Tedy prozatím ne na všechna, ale pouze na ta, která jsou sbíraná anglickou verzí.
Nicméně i tak je to pěkná hračka. Jen tak pro zajímavost jsem si srovnal výskyt slov „literature“ a „books“.
Zatímco zájem o to první je stále klesající, u druhého pak je křivka zajímavější.

Google Correlate – literature
Google Correlate – literature

Google Correlate – books
Google Correlate – books

A co teď s tím? Je zde vzájemná souvislost nebo není, mají křivky vypovídající hodnotu? Nehledají třeba již poučení uživatelé internetu spíš konkrétní autory a knihy než obecné pojmy? Možná.
Možná je to ale také svědectvím, že pod pojmem kniha si poslední dobou představujeme stále častěji jiné věci než klasický tištěný svazek. A že sice možná i stále více čteme, jen méně té literatury. Je otázka, zda teď mají křivky vůbec vypovídající hodnotu a jaký je mezi nimi vůbec vztah. Třeba se vytrácí.

Čteme víc nebo míň? Read More »

Erbenovy oslavy?

Karel Jaromír Erben: Kytice (Práh)Ať byly loňské oslavy Máchova výročí jaké také, přece jen nějakou odezvu nalezly. Na oslavy Erbenova výročí narození už ale nevybylo. Obec spisovatelů postupně projedla svůj majetek, podrobně popsáno např. v posledním předprázdninovém Hostu. A nikdo jiný se k tomu, aby připomenul tuto významnou osobnost, nemá. Jakoby měl Erben zůstat ve stínu. Také davové nadšení z F. A. Brabcovy Kytice, které mne naštěstí ani v období kulminace nepostihlo, již vyprchalo. Ale pravda, do listopadu ještě nějaký čas zbývá.
Naštěstí nezapomněli všichni a nakladatelství Práh připravilo nové, již stoosmdesáté, vydání slavné Kytice. A tak je tu nová interpretace textu, tentokrát díky kolážím Miroslava Huptycha.

Miroslav Huptych

Miroslav Huptych

Ten za jejich základ zvolil dobové materiály. A dobře udělal. Díky stylizaci i konfrontaci jednotlivých částí zůstává dostatečný prostor pro vlastní fantazii. Ilustrace tvoří svébytný doprovod.
K dostatečně známému textu se vyjadřovat nebudu. Grafická úprava z dílny grafického studia Redesign se povedla.

Karel Jaromír Erben: Kytice (Práh)

Jen podotknu, že tvoří řadu s jinou Miroslavem Huptychem fotomontážemi opatřenou knihou Milovníci knížek.Tu sestavil společně s Jiřím Žáčkem a v loňském roce ji také vydal Práh.
Když to shrnu: toto vydání patří k těm nejpěknějším. Takže pokud Kytici náhodou v knihovničce ještě nemáte, důvod ke koupi by tu zcela jistě byl.
Škoda jen, že není nově vydáno také něco dalšího.

Související:
ÚČJL – Literatura ke stažení – ERB
Odkazy na Erbenovo dílo na Wikisource

Erbenovy oslavy? Read More »

Knihy v uších

Audioknihy.net

psáno pro Host 6/2011

Můžeme si nalhávat, co chceme, snažit se tomu bránit, strkat hlavu do písku, ale nezbývá než konstatovat, že v posledních letech se naše životy zrychlily. Toto zrychlení ve svých důsledcích přináší i menší prostor pro samotné čtení. „Já na knížky už vůbec nemám čas. Kdy ty to čteš?“ Slyším to okolo sebe stále. Kdo chce, ten si čas i prostor najde, na stránkách literárního časopisu je to snad ještě stále zbytečné zdůrazňovat. Aspoň doufám. Ale i my, zarputilí čtenáři, se dostáváme do situací, kdy se číst nedá. Například při řízení auta. Tedy teoreticky, neboť jsem zahlédl aplikaci, která umožňuje řidiči číst i při této činnosti, kdy je díky kamerce na tabletu promítána situace na vozovce jako pozadí za textem. Kolik bude takto odvážných řidičů, to netuším, nicméně do auta se jistě hodí audioknihy. Jejich popularita stále stoupá, především s rozmachem MP3 přehrávačů a dalších přenosných zařízení, jako jsou tablety a čtečky. Z knih původně určených především nevidomým a slabozrakým se stal nový fenomén. A i u nás máme v tomto oboru etablovaná nakladatelství (Tympanum, Radioservis). Nepřehlédnutelná nadále zůstává produkce Českého rozhlasu. Škoda, že jeho stránky nabízejí přímo ke stažení pouze literární díla zveřejněná v rámci Čtenářského deníku a že ostatní lze poslouchat zpravidla jen ve streamu. Chápu, že z pohledu autorských práv není možné, aby bylo zveřejňováno vše, ale větší nabídka archivních pořadů ke stažení by přesto potěšila.
I přes stoupající oblibu je počet českých webových stránek věnovaných audioknihám již delší dobu téměř neměnný. Není jich mnoho a vlastně takřka všechny podstatné najdete na rozcestníku Audioknihy.net. Tyto stránky poslouží jako dobrý odrazový můstek. Naleznete také pravidelné aktuality, dělení audioknih, odkazy. A zcela jistě nelze opomenout oblíbený server Panáček v říši mluveného slova, stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec, bohatou studnici informací o rozhlasové produkci. Přehlédnout nelze ani Portál mluveného slova a jeho fórum.

Knihy v uších Read More »

Zlaté fondy (nejen) slovenské literatury

Zlatý fond SME

psáno pro Host 5/2011

Nejedná se o žádnou novinku a možná jste na tento projekt (http://zlatyfond.sme.sk) přinášející desítky digitalizovaných děl předních slovenských autorů již někdy narazili. A možná právě v nečekané souvislosti. V poslední době se i na českých stránkách věnovaných prodeji elektronických knih právě díla digitalizovaná v rámci tohoto projektu objevila. Třeba se mýlím, ale opravdu jsem nabyl dojmu, že se jedná o jakousi drobnou kulišárnu, kdy se provozovatel jen opticky snaží vyvážit prozatím nedostatečnou nabídku. Faktem však je, že slovenská literatura u nás příliš na růžích ustláno nemá a i takéto zviditelnění se počítá.
Někdy nezaškodí oprášit si povědomí o existenci podobného projektu, zvláště tehdy, pokud v domácích poměrech chybí. V tomto ohledu našim východním sousedům můžeme závidět. Podobný projekt srovnatelný kvalitou zpracování (a také mediálně známý) u nás dosud nemáme. Jistě, v tištěné verzi je zde Česká knižnice. Starší české literatuře kdysi dobrou službu plnila Čítanka.cz, poezii předminulého a počátku minulého století lze najít v České elektronické knihovně. Také Městská knihovna v Praze se svými on-line projekty odvádí záslužnou práci a tak díky ní máme ve slušné kvalitě přístupná díla Máchova, Čapkova či Boženy Němcové. Ale všechno jsou to pouhá torza. Přes veškerou tu všude zuřící a propagovanou digitalizaci se dosud na projekt, který by na jednom místě nabízel nejlepší klasická díla české literatury, nedostalo.
Protože velká část textů se již na různých místech vyskytuje, tak by je snad stačilo sesbírat na jednu hromadu, roztřídit, seřadit… Ano, věc záslužná, byť ne zcela jednoduchá. Jednotlivá díla by se například jistě lišila kvalitou edičního zpracování. Takto nám prozatím jen zbývá pracně hledat; a v mnoha případech nenalezneme… Nejenom na webu, ale mnohdy ani v knihovnách, přinejmenším v těch, které jsou nám nejblíže. Škoda.

Zlaté fondy (nejen) slovenské literatury Read More »