Vsetín v průběhu celého letošního roku slaví 700 let od svého vzniku nejrůznějšími akcemi. Do tohoto cyklu spadá i beseda s redaktory Textů, která se 27. 3. uskuteční ve společenském sálu knihovny. Takže pokud se s námi chcete setkat máte možnost.
Pozvánka do knihovny: Vsetín a literatura Read More »
Jak jste si mohli všimnout, Potápěč dnes doznal změn. Po delším boji (opravdu delším, víceméně asi měsíčním, vyžádal si i zapojení vývojářů, neb i placený hosting má své limity) se uskutečnil přechod na novou verzi. No, nakonec všechno funguje tak, jak má. Až na jednu věc: zmizel RSS kanál. Dočasně. Mnou dříve v život uvedené rozšíření by již nemělo být zapotřebí. Plánovaná verze skriptu by již tímto měla být obdařena standardně. Tudíž vyčkám a nebudu mrhat časem. Grafický vzhled je zatím surovější, ale to se snad časem také odladí. Udržovat aktuální obě verze, starou a vývojovou, se mi nechtělo.
Potápěč vs. CnCat 4.x Read More »
Budete-li mít cestu Vsetínem, zastavte se v galerii V Poschodí mého kamaráda Dalibora Maliny. Dnes tam začala výstava tří významných osobností české amatérské (=neživí je) fotografie: Dušana Kimmera, Františka Látala a Standy Navrátila (na fotografii postupně zleva). Jejich jména a fotografie můžete znát z mnoha českých fotografických periodik. Všichni jsou členy zlínského fotoklubu Okamžiky. Nemá cenu zde vyjmenovávat ani mnohá ocenění. Výstava tří souborů černobílých fotografií potrvá do 28. března a stojí za vidění.
Aktualizováno:
http://www.ifotovideo.cz/clanek.php?id=1502
Tři ze Zlína: Kimmer – Látal – Navrátil Read More »
Tady je první verze překladu: cncat4_cz_lang.zip Soubory postačí pouze nakopírovat do příslušných adresářů. Skript CnCat je sice placený, ale má (po delší době) i verzi zdarma. Je poměrně dost ořezaná a lze s ní spravovat pouze kolekce dvouset odkazů. Ale někomu to může stačit a jinému to dá dostačující představu o vlastnostech plné verze. Na stránkách vývojářů si můžete vyzkoušet i její live demo.
Čeština po CnCat 4.0.x Read More »
No jo, na výzvu redaktorů Tvaru k písnovému okénku jsem nezareagoval, ale přece jenom jednu takovou, která mne, a to na rozdíl od mnoha jiných v dobrém pronásleduje. V setrvání v paměti je to taková moje osobní hitovka. Text je text, ale bez hudby tato píseň není celá.
Krásná je modrá obloha Read More »
Někde Tlustec, jinde Klenov. I tady kopec opředený sny, tajemstvím a legendami zezdola je požírán. Miloš Urban napsal aspoň Hastrmana…
Koupě Respektu k včerejšímu italskému vínu byla opět dobrá volba. I pro jiné, ale minimálně pro to pro mne dosud neznámé slovíčko DINS. Zkratka, kterou vymysleli Američané (double income, no sex: žádný sex). Myslím, že po dnešních rozhovorech s kamarády můj slovník o toto slovo obohatím, neboť jak se ukazuje, dvojice označujícího a označovaného se pohybují i v mém okolí. No, hlavně se nedostat sám na tuto šikmou plochu 😉 Zapamatujte si ho raději také.
Jazykový koutek – dins Read More »
V tomto týdnu překročila databáze registrovaných odkazů v literárním rozcestíku Potápěč 3 000 funkčních odkazů. Zda je to málo nebo moc nechť posoudí každý sám. Pro mne to určitý mezník je. Úmrtnost literárních stránek je poměrně velká, za dobu jeho existence tak více než jedna třetina zařazených odkazů zanikla. O stálém spamu nemluvě. I přes relativně slušnou návštěvnost a snad i jisté renomé a možnost přidávat odkazy návštěvníky, se až dosud jedná převážně o výsledek snažení dvou pošetilců. Tím prvním jsem já, druhým pak básník, prozaik, překladatel Jakub Grombíř, který toho do katalogu vložil opravdu spoustu. (JG: Kubo, aspoň virtuální pozdrav do LtN. Možná je zas začnu číst.)
Na blízkou dobu plánuju aktualizaci skriptu katalogu na vyšší verzi. Značně rozšířené možnosti administrace a odstranění nešvaru při výpisu mnoha kategorií jsou plusem. Špatná zpráva pro vás je, že katalog se asi rozloučí s RSS kanálem. Kód skriptu je zakódován a znovu se mi asi nechce mořit s luštěním potřebného.
Potápěč oslavil 3000. Kam s ním dál? Read More »
Tak nějak si říkám, že současný způsob rekonstrukcí starých hospodářských stavení a horských chalup nesnáším. Více plastových oken, podivných vikýřů atd. Po dlouhé době mám radost, že po ránu cestou tmou (byť nemusím) slyšívám kohouta, ne jen motory projíždějích aut.
Udělal jsem si v minulých dnech radost a koupil si dvě knížky mých oblíbených prozaiků. Nový román Javiera Maríase si ještě hýčkám na špatné dny, Poslední dny Olgy Tokarczukové jsem už přečetl. Doporučit nebo nedoporučit? No, asi doporučit. Román je složen ze tří novel, tří příběhů tří generací žen. První a poslední mne zas až tak nenadchly, ale ta prostřední ano. Tu jsem si opravdu vychutnal. Ale na druhou stranu, předchozí autorčiny knihy se mi zdály silnější.
Poslední dny Olgy Tokarczukové Read More »