Přelivem
Pokud se nepletu, tak je to pro tento rekonstruovaný přeliv asi premiéra. Vhledem k předpovědi to vypadá na další den nucené dovolené.
Jen pro info: vody teče asi třikrát méně než v roce 1997.
Osobní
Setkání s časopisem Texty, jeho autory, hosty a veřejností
a
uvedení nové básnické sbírky Jakuba Chrobáka
ADRESY
za účasti českých básníků Petra Hrušky a Boženy Správcové.
Hrají cimbálová muzika ze Vsetína a kapela Ležérně a vleže.
Knihkupectví Malina, Dolní náměstí Vsetín
Pátek 21. května 2010 od 17 hod.
Přátelé, jinými slovy: další večírek. Srdečně zveme.
Setkání s časopisem Texty, jeho autory, hosty a veřejností Read More »
Kam se poděly?
Nejezdím vlakem už tak často, ale přece jen si všímám jedné skutečnosti. Postupného ubývání laviček na železničních stanicích. Kulturu cestování prostě jednoznačně zlepšíme tím, že prostě lidi donutíme se na zastávkách zdržovat co nejméně, případně vůbec. Takže nakonec to může skončit jako u nás. Zrekonstruuje se nádraží. Nákladně, v detailech proti původnímu návrhu o něco k horšímu. Ale žádná hrůza, byť jinak je to budova, na kterou se čas od času jezdí dívat i studenti architektury. Zrekonstruuje se podchod. Přidá se výtah pro postižené, klíč je k vyzvednutí na nádraží. A pak se nádraží zcela zavře. Po chvíli zmizí lavičky. Nikdo je neukradl. Jen ti lidé na nich seděli. Pak zmizí i odpadkové koše. On by je někdo musel vynášet. No nic, přesuneme ten úklid na bedra obce.
On ten nápis zahlédnutý v sobotu při jízdě historickým vlakem oknem na jedné budově nádraží „ČD = Času dost“ má něco do sebe. Asi i s tím v závěru připojeným kosočtvercem. V Brumově se totiž situace opakovala. Jen skleněnými dveřmi jsme viděli jak se ve vybavené, ale uzavřené, čekárně po podlaze prohání chuchvalce prachu a škvírou pod dveřmi naváté zlaté listí od podzimu.
Ano, zvláštní vlak, ze zvláštních nádraží…
Nespojitý život, nespojitý svět
Minulé číslo Tvaru, z 18. 3., mne potěšilo, přestože literatuře bylo věnováno zdánlivě okrajově. Hlavním tématem byla diskuze okolo možného zavedení nového vzoru písma do výuky. Stávající předloha, která sice není ideální, tedy ta, kterou se ročníky věkově mně blízké učily psát v první a druhé třídě, vy mohla být nahrazena novou. Konkrétně písmem Comenia Script Radany Lencové. Více informací o písmu získáte v PDF, které si můžete stáhnout na http://www.stormtype.com/typefaces-fonts-shop/families-95-comenia-script
Snaha o zjednodušení a rozbití dosud dohromady psaných slov však s sebou přináší možné další problémy. A další fragmentalizaci. Pokud vás toto téma zajímá a zajímá vás i názor grafologů, pak si Tvar určitě pořiďte nebo do něj aspoň nakoukněte v knihovně. Je dobré slyšet argumenty obou stran, tedy nejen těch, kteří návrh předkládají.
Sám jsem si navzdory původnímu předpokladu uvědomil (trvalo mi to rok), že typografie v tomto případě není vše.
Takže za mne, byť sám píšu inkoustovým perem a často i skriptem, raději zachovat stávající spojitou předlohu, případně ji vrátit k plnějším tvarům předválečným.
Související:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Comenia_Script
http://www.ojarovi.estranky.cz/clanky/ruzne/comenia-script
Nespojitý život, nespojitý svět Read More »
Texty 50: zima 2009-2010
Texty 50 jsou venku. Zde je můžete stahovat v PDF: http://texty.kotrla.com/pdf/texty_50.pdf
Rád bych upozornil, že webová adresa časopisu se s největší pravděpodobností brzy změní na http://texty.kotrla.com
Obsah čísla:
úvodník
Dalibor Malina: Padesátka aneb Texty pro Josefa
próza
Jakub Chrobák
poezie
Martin Lukáš
Michael Lorenc: Město
Jakub Grombíř: Limericky
překlad
Ewa Żak
rozhovor
Martin Škabraha: Imaginace tomu všemu narthne prdel! Rozhovor s Dušanem Dvořákem jen tak
René Kočík: Letní dopis na zimní Bystřičku VII.
z archivu
Jan Rous: Černokněžníci
studie
Petr Hruška: Kostelík
recenze
Zuzana Kůrová: Kam všichni zmizeli?
Martin Lukáš: Útulný svět literatury
Pavel Kotrla: Projít bodem
Texty 50: zima 2009-2010 Read More »
Zvonička 2.0
Tak zhruba dva a půl roku zpátky jsem tady uveřejnil fotku, na kterou jsem narazil během svého pobytu v archivu. Tehdy mi hlavou bleskl nápad. Nyní to vypadá, že nám ho snad podaří i zrealizovat. Takže pokud to klapne, letos by mohla stát na Bystřičce rekonstrukce původní zvoničky. Dobrá zpráva: bude i zvon.
Restaurace Hoffmann (Bystřička)
Dnes něco pro sběratele pohlednic a pro ty, co se mne ptali, poté co vyšla přetištěna v knize Valašsko ve starých fotografiích, kde by tato restaurace mohla být. Přiznám se, že samotnému mi ta otázka dlouho vrtala v hlavě a odpověď jsem na ni neznal. V době stavby přehrady vedly koleje přes dědinu až přehradě. Navíc katastr obce Bystřičky byl zcela jiný a sahal až k Cábu, takže koleje by teoreticky mohly patřit i k nějaké pile. Odpověď na otázku jsem získal, když se mi nakonec se podařilo narazit na záznam o prodeji hospody Na Nové vdovou po hostinském Hoffmannovi.
Restaurace Hoffmann (Bystřička) Read More »
Něco málo zbojnické romantiky
Pročítám Kuldovy Moravké národní pohádky, pověsti, obyčeje a pověry a s odstupem a se vší úctou ke Skácelovi a jeho Pohádkám z Valašského království musím prohlásit, že originál je přece jen lepší. Nebo jen syrovější a méně učesaný? Možná.
Tady aspoň něco málo z mého přehrabování se v archivních rukopisech a z chystané regionální publikace literárního obrazu Bystřičky a Růžďky. První pro samé slovo kozař, druhé pro samotný obraz narušující zažitou zbojnickou romantiku.
Neviditelný zloděj – kozař
Ale byli zloději, co se dovedli udělat neviditelnými při krádeži. Říkalo se jim kozaři. – Šel člověk pěkně oděný cestou. Potkal jednoho zdejšího člověka a ptal se ho, šel-li by s ním, že se bude mít dobře. Že se však musí zavázat, kam přijdou, že bude mlčet. Ten slíbil. Vešli do jednoho kvelbu a celý jej vykradli. Obchodník nic nevěděl, ač seděl v tom kvelbě. Tak to provedli na mnoha místech. Až přišli do jednoho místa, kde měl kvelb společníkův dobrý známý. Společník načisto zapomněl na slib, a přivítal se s obchodníkem. Bylo po kúzelné moci, už nic nemohli zebrat. Pán se pohněval a společníka propustil, že on takového potřebovat nemůže.
Neviditelný zbojník
I zbojníci se dovedli udělat neviditelnými. Zabili těhotnou ženu, dítko z ní vybrali a uřízli mu ručku s prsty. Šel-li zbojník krast, zapálil ty prsty jako svíčky. Hořely-li všecky ty prsty, bylo mu znamením, že všichni domácí spí a krádež se mu povede. Potom šli krast už bezpečně.
Něco málo zbojnické romantiky Read More »
Proč mají Norové lepší předpověď počasí?
Tak to vážně nevím, ale zatím všichni kamarádi, kterým jsem v minulých měsících poslal odkaz na norský server Yr.no, opustili dosavadní služby a začali používat právě tuto. Třeba se někomu ten odkaz bude hodit. Nevím, jak to dělají, ale jejich předpovědi vycházejí. Aspoň pro Bystřičku
Proč mají Norové lepší předpověď počasí? Read More »