Vzhledem k dvacetistupňovému mrazu za oknem se četba literárních časopisů jeví jako příjemná alternativa. Odhlédněme pro tentokrát od obsahu. Do nového roku vstoupily časopisy Host a Tvar s novou grafickou tváří. U Hosta se změnila hlavně sazba, zatím nevím jestli k lepšímu nebo horšímu. U obálky je nyní text upoutávky na největší zajímavost psán velkými písmeny, čárový kód byl doplněn o internetový odkaz a o číslo. U obálky se mi víc líbila verze předchozí. Host má nyní 110 stran :).
To Tvaru již v loňském roce nějaká ta stránka ubyla. Letos pak došlo k poměrně zásadní grafické proměně. Opět se změnilo i logo.  Lubor Kasal sice ve svém editorialu naznačuje, že vychází z mandaly, ale když si vzpomenu na pana Vajíčka, kterého na stránkách časopisu v nedávné minulosti oživili, tak nevím…
Drobnou zajímavostí je, že novou grafickou úpravu časopisu má na svědomí studentka zlínské Univerzity Tomáše Bati
Shodou okolností jsem tento týden v ruce držel nový grafický manuál vsetínské knihovny, který pochází také od studentky této školy. Manuál vypadal pěkně, teď jen jestli se podaří dodržovat zásady v praxi.

Ukázka z milé knihy básníka Pavla Šruta Příšery & Příšeři, kterou výborně ilustrovala Galina Miklíková (Paseka 2005).

PAVEL ŠRUT
Co mi nejde do hlavy

Proč
vepř má maso vepřové,
ale třeba volové
i kravičky na mezi
mají maso hovězí?

To mi nejde do hlavy.

Přece když je od krávy,
mělo by být kraví
a od vola volí.

A prase zas bez řečí
má mít maso prasečí!

Ač o něco mladší než Texty, prodělalo Psí víno již několik výrazných změn. A to jak koncepčníchm obsahových, tak nyní i (typo)grafických. A s/pod lehkou skepsí šéfredaktora Jardy Kovandy pokračuje dál. Možná změna grafiky souvisí i se změnami dalšími.
Po pravdě řečeno, když už redakce do změny šla, měla ji dotáhnout. Obálka č. 35 je teď jaksi „hostovská“ a staré logo se k ní nějak nehodí. Ostatně můžete porovnat s mou oblíbenou obálkou č. 26. 

Jinak z nového čísla doporučuju článek „Ruská poezie ve zkratce“, který z ruštiny do slovenštiny přeložil sám autor Michail Pismennyj. Kupodivu velmi příjemně překvapil rozhovor s básníkem Milanem Libigerem.
A když už je to ten „časopis pro soudobou poezii“, tak aspoň jednu ukázku:

RADEK MALÝ

SEDÁME NA PLÁŽÍCH, TIŠÍ A NEHNUTÍ,
na moři mysli se o kru kra tříští.
Zda v nás co zůstalo z divokých labutí
minulých životů? Co teprv příští…