Ano, právě tato velkolepá částka bude z rozpočtu věnována na kulturu. Navzdory všem dlouhodobým doporučením a zkušenostem z vyspělého světa investujeme do našeho dědictví a budoucnosti stále méně a méně. Nu což, aspoň zbudou pro budoucnost nějaké ty tanky, letadla a střely, které budou moci potomci přetírat na růžovo.
Letos to na běžky nevypadá. Slunce svítí, sníh nikde…
Krutá a zlá zima na Valašsku Read More »
Otázka pro pondělní ráno: Kdo je autorem následující básně? Sbírku českého autora, ze které je ukázka, najdete možná právě teď v knihkupectvích.
PONURÝ VEČER
V příkopu dýmá fenyklová nať
a vzdouvá chřípí tenkých cikáňat,
která dnes v skrytu u okresních cest
lížou si prsty jak bělený chřest.
Pečených jablek jsou už všechna sytá.
Spáleným jazykem teď jedno kmitá
ve směru, odkud chvatně přicházím –
v průvanu všech mých meluzín a zim.
(Po setmění u Násedlovic)
Kdo je autorem následujících veršů? (71) Read More »
VZPOMÍNKA
Dvě černošská jezera
Mezi lesem
A košilí schnoucí na slunci
Ústa dokořán nad harmoniem
Byl to hlas ze samých očí
Zatímco on táhne za sebou malé lidičky
Drobounká stařena se špičatým nosem
Podivuje se vařiči modře smaltovanému
Ale krysa vnikla do mrtvoly a nehýbá se z ní
Pán s vyhrnutými rukávy u košile
Se holí u okna
Prozpěvuje si písničku již dobře neumí
Je to málem celá opera
Ty který obracíš se ke králi
Chtěl by teď ještě bůh zemřít
přeložil Jindřich Hořejší
STAŘÍ DOBŘÍ: Guillaume Apollinaire (LXVII.) Read More »
Další z důvodů občasnosti mých příspěvků. Hraju si. Už se to chystá, jako jeden z betatesterů a překladatelů mám možnost zkoušet novou vývojovou verzi. Hlavní vylepšení se týkají antispamové ochrany a automatizace některých úloh. (pMachine Pro má v sobě integrovánu správu mailing listů a další užitečnosti.) Oficiálně je například integrována technologie CAPTCHA, která byla dosud dostupná jako plugin z třetí strany, nebo pingnutí na více serverů.
pMachine Pro 2.4 Beta Read More »
Poslední dobou tu nejsou záznamy příliš časté. No, ono je to tím, že (jako obvykle) dělám víc věcí najednou. Například zajišťuju cyklus besed pro vsetínskou knihovnu, jarní besedy by měly být věnovány literárním časopisům. (Za příslib přednášek pro maturitní ročníky gymnázia se takřka proklínám. Neměl jsem valné představy o jejich zájmu o literaturu, ale teď už nemám asi žádné.)
Takže tady jsou nějaké termíny, kdy se můžeme potkat osobně.
27. 1. – Beseda s Petrem Hruškou
24. 2. – Beseda s Vojtěchem Kučerou a Petrem Špangerem (taky http://welesovo.blogspot.com/)
3. 3. – Beseda s Václavem Burianem,
Literární besedy pro vsetínskou knihovnu Read More »
Zatím žádná odpověď na otázku minulou. Poradíme: strýc jednoho ze správných luštitelů minulých otázek. 🙂 No, a máme tu novou báseň: Kdo je autorem? Rovnou napovídám: autorem je žena, Češka.
Vánoce pro dceru Lucii
Obratem ruky si mě tahle teplá zima získá
Už ani nevím, jak vypadá sníh bílý
Až ho jednou zblízka ukážu Lucii,
bude to v létě a v muzeu na Letenské pláni
Na počátku prosince povím ji vanilkový příběh,
že mi stále ještě k vánocům sládne den
a jak mi moje maminka povídala
Vidíš, mohla si být ještě dlouho volná jako pták
Copak je větší volnosti,
než ji dát dítěti do rukou a až do smrti
se o něj trochu bát?
Ale copak ti tohle musím povídat, maminko…
A tak čekáme s Lucií v přijímacím pokoji,
až přijdou přátelé
pro barevné korálky
a dobré slovo
Kdo je autorem následujících veršů? (70) Read More »
Vl. jm. Ťiang Chaj-čcheng, čínský básník, literární kritik a teoretik (1910 – 1996). Studoval ve Francii, v letech 1957–76 mu bylo zakázáno publikovat. Z díla: Siang tchaj-jang (Za sluncem), Pej-fang (Sever).
Jsou rybníky v zimě…
Jsou rybníky v zimě
tiché jak srdce člověka k stáru,
srdce, jež syto je rmutu i hořkosti let;
jsou rybníky v zimě
vyschlé jak oči člověka k stáru,
oči, jichž záři zdusila bída a žal;
jsou rybníky v zimě
zpustlé jak vlasy člověka k stáru,
prořídlé, šedivé vlasy
jak tráva v poprašku jíní;
jsou rybníky v zimě
jak starý člověk se smutkem v duši,
jak starý člověk, jenž pod nebem
teskným a mračným se choulí.
Přeložila Dana Šťovíčková
STAŘÍ DOBŘÍ: Aj Čching (LXVI.) Read More »
Románový zápisník Jiřího Trávníčka v Hostu patří k mému oblíbenému čtení. Ne vždy, ale přece jenom velmi často s jeho poznámkami souhlasím. V úvodu posledního pokračování si bere na mušku Komedii (Torst 2003)od Daniely Hodrové. Na knihu jsem sice kdysi napsal krátkou recenzi, ale na řečnické otázky JT: Myslí si snad autorka, že takovouto prózu někoho baví číst? A baví ji samu vůbec něco takového psát? odpovídám aspoň za sebe: NE! NEBAVÍ!. Tato kniha je důkazem, že román opravdu nesnese všechno. Nenašel jsem jediný důvod, proč se k této knize ještě někdy vracet.
Ale na druhou stranu je tu kniha, že které mám mimořádnou radost. Dokonce bych v samotném závěru roku doplnil svou odpověď na jednu anketu. Ano, vyšel román Javiera Maríase Srdce tak bílé, který vydal BB/art. Jeho předchozí knihou Vzpomínej na mě zítra při bitvě (Argo 1999) jsem byl nadšen. A své nadšení nemusím krotit ani nyní. Ostatně paján pro Tvar už dopisuju.
Na plnou hubu: pravda o Komédii Read More »