V posledních týdnech se v české literatuře probíhá boj o Slezské písně Petra Bezruče, který mnohým nedá spát. Tedy je to spor o autorství. Bezruč sice není to můj básník nejoblíbenější, ale přece jenom snad dokážu docenit jeho nezanedbatelný přínos české poezii.
Škoda, že není na internetu přístupný článek Drahomíra Šajtara, který vyšel v posledním Tvaru a který shrnuje historii tohoto sporu víc než přesvědčivě a s podporou mnoha faktů.
Bezruč prostě autorem básní je, ať si Jan Drozd a Jaromír Nohavica tvrdí cokoli. 😉
Takže si dejme jednu oblíbenou:
ČERVENÝ KVĚT
Za temným oknem, v květníku sivém,
hrubý a ostnatý mračil se kaktus.
Jednoho jitra
červený z lodyhy vyrazil kalich,
červený květ.
Byl u nás básník, co jiné měl oči,
co měl rád vonné a nádherné růže.
Distichem zvučným
pochválil růži a odsoudil pyšně
ten rudý květ.
Jsou duše drsné, co samy šly žitím,
hroty a ostny je zalily vrchem.
Co měly v srdci?
Kvetly-li jednou a kvetly-li v noci,
rudý byl květ.
Vladimír Novotný: Kdo všechno napsal Slezské písně?
Ostravské noviny: Kdo je autorem Slezských písní?
Báseň, kterou mi škola na delší dobu Bezruče znechutila
Petr Bezruč: MARYČKA MAGDÓNOVA