V sobotu zpravidla netrpím písmenkovou depresí a absencí, ale přesto jsem si jenom tak listoval reklamními novinami Kauflandu, které ležely na hromadě letáků určené k vyhození. A najednou koukám na titulek Madonna, Irons, Alchymista. Je to tak! Nejhorší obavy se naplňují. V chystané filmové adaptaci proslaveného románu Paolo Coelha má jednu z hlavních rolí obsadit právě tato zpěvačka. Přečetl jsem většinu Coelhových próz a na některé i napsal recenze, ale nevím, zda si zaslouží právě toto. Sám Coelho prý kategoricky odmítá zpracování svých dalších knih, neboť se jedná o odlišná média.

Mám to štěstí, že díky laskavosti autorů Pavla Janáčka a Michala Jareše si mohu listovat v publikaci Svět rodokapsu, kterou vydalo nakladatelství Karolinum. Jedná se o 450 stran silný komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století, jak zní podtitul knihy.
Užitečný a chvályhodný počin. Svědčí přinejmenším o tom, že i v českém kontextu se začíná věnovat pozornost nejenom „vysoké“ literatuře. Objevily se už pokusy o zhodnocení comicsu a literatury sci-fi, nyní se konečně tedy dočkalo i čtivo, které doprovázelo dospívání velké části populace. Tedy přinejmenším moje ano.
Přínos publikace je nepopiratelný, přinejmenším jako uchování paměti. Ony se nám totiž ty rodokapsy po pár letech většinou rozpadnou díky nekvalitnímu papíru. Mám slabost pro tuto nízkou kulturu a její reflexi. Mrzí mne pouze skutečnost, že publikace končí léty čtyřicátými. Rád bych si někdy přečetl hodnotící stať o dosud existující edici Karavana nakladatelství Albatros, která pro moji generaci byla zcela jistě dostupnější než předválečné rodokapsy. Pravda, čtení to bylo o něco kvalitnější, ale vizuální podoba u svazků přibližné velikosti A4 zde existuje. A toho dobrodružství, co zprostředkovala!

Krátká úvaha Vladimíra Novotného Kdo všechno napsal Slezské písně? o knize Jana Drozda Autoři Slezských písní.

Nové číslo Hosta potěšilo. Už třeba jenom rozhovorem s Miloslavem Topinkou. Už ten název: „Kdo si začal s poezií, musí si položit základní otázku: proč Rimbaud přestal psát?“ JO! Tomu říkám správně formulovaný dotaz. Škoda, že jeho poslední sbírka není nejlevnější. Na čtení je toho v čísle dost. Doporučím pozornosti verše Vojty Kučery. 1) Je to můj kamarád. 2) Líbí se mi. 3) Jsou dobré.
Jedna věc mne ale mrzí. Když jsem si nalistoval stránky s Dílnou, tak jsem tam objevil, že autoři ze Vsetína posílají své příspěvky tam. A ne nám. To se bude muset zatrhnout!

…slibuju. Pro další hádanku zvolím trošku okatější text. Jinak autorem veršů ze včerejší hádanky je Jiří Šotola.

http://abc.kvalitne.cz/l/sot.htm

Doba prázdninového půstu skončila a nové číslo Tvaru (stránky by to chtělo trošku zaktualizovat) leželo včera ve schránce.
Rozhodně doporučuji rozhovor v žijící legendou Egonem Bondym.  Milan Charoust ve svém dopise zaslaném redakci reaguje na Tvarem nedávno zveřejněnou báseň Jiřího Kuběny. A reakce je to opravdu rázná, skoro až dehonestující. Sám poezii tohoto básníka rád nemám. Uvidíme, zda se rozvine na toto téma rozvine nějaká širší diskuze, neboť příspěvek se netýká pouze Kuběny, ale současného stavu poezie obecně.
A pokud někdo sledujete Poezii (nejen) pro všední den Michala Jareše, tak budete potěšeni přílohou časopisu, kterou tvoří malá antologie pozapomenutých jmen české poezie.