Lenka Halová sice vydala vloni v mém jednomužném nakladatelství Klenov svou básnickou sbírku Létající jelen, ale veřejnost ji bude znát hlavně jako organizátorku nejrůznějších akcí a jako zpěvačku kapely Koňe a prase. A tak když minulou sobotu hráli společně s Muchou v hostinci Za vodú v Jarcové, tak jsem tam nemohl nezajít. Kapela pěkně zraje a nešlo si ji neužít.

Teda zvuk nebyl ideální. Vlastně nebyl nic moc. Koně a prase se tím ještě nějak poprali. Ale impulzivní Mucha to nazvučení prostě nerozdýchala. Hmm, nebylo se čemu divit. Naštěstí žádný konec zábavy! Společně s bubeníkem sešli z pódia. Jde to i bez elektriky. A s improvizovanými bubny z čehokoliv. Mucha s Kočičkou váleli. Když se chce a umí se to, tak se dá hrát kdekoliv a na cokoliv. A nakonec to byl pro mne jeden z nejlepších koncertů a zážitků poslední doby! Konec srpna v zahradě hostince jsem si užil.

Dvakrát v průběhu týdne jsem opakovaně navštívil Ležáky i Pardubice. Ležácké hrobodomy jsou místem, které se vryje do paměti a jeho návštěvu bych každému doporučil. S Pardubicemi mají spojitost. V zdejším Zámečku (Larischova vila), který prochází postupnou obnovou, obyvatele vypálených Ležáků trávili své poslední chvíle před popravou.

Otec a dcera, Boris Jirků a Adéla Marie Jirků, dvě výstavy ve Valašském Meziříčí, které stojí za návštěvu. Boris Jirků, to je dávná, pro mne především ilustrátorská, láska a radost. Mařka je pak výstava, ale především oceňovaná autorská kniha o přátelství hluchoněmé Mařky, neznámé valašské umělkyně Art Brut, a malé holčičky, dnes uznávané malířky a ilustrátorky, kterou vydalo nakladatelství wo-man. Na návštěvu máte čas do 27. srpna.