psáno pro Host 8/2010
Tak tady jsem váhal, kterou verzi dát. Zda tu původní, nebo tu, která vyšla po redakční úpravě. Osobně bych tvar „i-book“ nenapsal.

Amazon Kindle a nástup i-booků

Dnes se už i v regionech objevují knihovny, kde si můžete nějakou tu čtečku knih půjčit. Pokud toužíte po své vlastní, pak právě v tuto chvíli stojí za to navštívit stránky http://www.amazon.com, což je nejenom největší internetové knihkupectví, ale také prodejce nové, třetí generace čtečky knih Kindle. Ta je v tuto chvíli asi nejvýznamnějším představitelem probíhající digitalizace literatury. Svým způsobem se nejedná o novinku, jen o přirozenou elektronickou evoluci. Navíc se zde dobře ilustruje postupné přibližování technologie masám; proměny „zázraku“ ve spotřební věc. Jen si povšimněte balení, ve kterých se Kindle uváděl na trh. První generace byla balena exkluzivně a již obal výrobku vzbuzoval pocit výjimečnosti. Ta současná, třetí generace, je už zabalená v obyčejně vyhlížející papírové krabici.
Nemusí se nutně jednat o čtečku nejlepší, existuje i řada konkurentů (viz Barnes & Noble Nook, Alex, PocketBook, Sony Reader, Sibrary, iRiver…), navíc právě nyní se jejich řady rozšiřují. Ale Kindle je zcela jistě výrobek nejúspěšnější a dobře zachycuje fenomén, kterého jsme svědky. Nezáleží totiž na tom, sáhneme po levném čínském tabletu s LCD obrazovkou, počítači, notebooku, specializované čtečce, starém PDA nebo iPadu — boom i-booků je prostě tu. Nemusíme tomu fandit, ale rozhodně jsme svědky proměny „v distribuci slova“, proměny jistě srovnatelné s nástupem Gutenbergova lisu. Knihy se stále více čtou, ale i prodávají, v elektronické podobě. Ostatně trilogie Milénium Stiega Larssona, kterou vydalo právě nakladatelství Host, je toho dokladem. Na Amazonu je nejprodávanější knihou v elektronické podobě. U nás? Český čtenář elektronických knih je u nových titulů odkázán víceméně pouze na pirátská vydání. Kdo hledá, zpravidla časem najde. Sice se objevují první legální vlaštovky, ale nabídka je zatím nedostatečná. Prozatím zřetelně pokulháváme. Sám vím, že některé knihy prostě v papírové podobě nepotřebuji. A přečíst si pirátské vydání, když je k dispozici, a koupit si ho nemůžu? Proč ne, pokušení je velké… Je zde riziko, že pokud se česká nakladatelství nevzpamatují a vypěstují ve čtenářích pocit, že stahovat pirátská vydání knih je něco zcela normálního (neboť co jiného se majitelům čteček v tuto chvíli nabízí?), pak budou mít problém. Pokud si na tento způsob nová generace čtenářů zvykne jako na samozřejmost, jen těžko se bude svých návyků vzdávat. Také čekání na formát, který by byl zcela chráněn proti kopírování, je čekáním na Godota. O obém ví své skomírající hudební průmysl. Cesta rozumného kompromisu a ceny se jeví jako nejschůdnější řešení. Navíc si myslím, že se nemusíme bát ani o nakladatelství, která se díky ekonomickému tlaku a zájmu klientů časem přizpůsobí; bát se nemusíme ani o čtenáře. Strachovat bychom se měli spíše o kamenná knihkupectví. V době, kdy se již i tištěné knihy nakupují stále častěji přes internet, už nyní částečně vypadávají z prodejního řetězce. A s nástupem elektronických knih bude tento tlak sílit.

psáno pro Host 7/2010

Jsou stránky, které jsou s námi dlouho, a přesto neztrácejí nic ze svého půvabu. Snad mezi ně patří i akademický on-line magazín CTheory (www.ctheory.net), který vydává kanadská University of Victoria. Přestože se někdy jako datum jeho založení udává rok 1996, na stránkách naleznete texty již z roku 1993. U elektronických médií (čert aby se v tom vyznal!) je máloco jisté: u zrodu tohoto webu však určitě stáli Arthur a Marilouise Krokerovi (http://www.krokers.net). A dále pak redakční rada plná slavných jmen (mimo jiné Paul Virilio, Bruce Sterling a do své smrti také Jean Baudrillard a Kathy Ackerová). Revue je od samotného počátku věnována knihám, technologiím, kultuře, vzájemnému prolínání a spíš než ve stylu starých tištěných periodik jako stále aktualizovaný zdroj, ne nepodobný vyhraněnému zpravodajskému serveru. Na dnešní dobu vizuálně spíš nenápadná stránka skrývá texty, které svého času dokázaly vzbuzovat vášnivé diskuse. A za přečtení stojí stále, třeba ty od známého teoretika médií Geerta Lovinka. Ale i sám Kroker patří se svými názory mezi poměrně často citované osoby. Ostatně při koncipování CTheory zúročil své předchozí zkušenosti nejen z The Canadian Journal of Political and Social Theory, který vycházel v letech 1976–1991 a jehož archiv v hloubi stránek také naleznete. Na CTheory nadále zůstává důležitá skutečnost, že se jedná o místo setkávání a místo, kde se prolíná více oborů, literaturu nevyjímaje. Na stránkách pak naleznete (kromě samotných textů, zveřejňovaných víceméně průběžně) i několik zajímavých knih ke stažení ve formátu PDF. Jejich čtení bývalo na monitorech počítačů sice úmorné, tedy pokud jste si je nevytiskli, ale s novými generacemi čteček elektronických knih vám nebudou dělat potíže ani rozsáhlé texty, například právě tyto zde zveřejněné. Ostatně i Host je již nabízen v elektronické podobě jako PDF. Dříve jen těžko představitelná proměna médií se stává skutečností. Přestože je novým médiím věnován stále větší prostor na mnoha dalších místech, CTheory zůstává nadále vhodným inspiračním zdrojem a výchozím bodem. Stačí navštívit multimediální verzi knihy Live in the Wires (www.lifeinthewires.net), za kterou stojí právě editoři CTheory, A. a M. Krokerovi, nebo se přesvědčit ve videoarchivu, na který se ze stránek revue také dostanete.