I bořitelé tradic někdy působí víc než tradičně.
Přístav
Pod břichem plachty vody byly.
Na vlny rval je bílý zub.
Vyl hukot trub – jak by se lily
láska i vilnost mědí trub.
Loďky se tiskly v loktech vody
k železným prsům a sály z nich.
V uších ohluchlých parolodí
svítil lesk náušnic kotevních.
přeložil Jiří Taufer
Dnešní ráno vzdálen jsem od klávesnice, ale pravidelná pondělní otázka je tu: Kdo je autorem následující básně?
* * *
Tato slova píšu tesařskou tužkou
nemám jinou ve svém dřevěném domě
bolí mě z toho ruce
Teda spíš až pro zítřek. Protože jsem dočetl Možná že odcházíme Jana Balabána (vydal Host; ale nejen pro tuto knihu), přál bych cenu tomuto autorovi. A je nás víc. :)
Ale bude tomu tak? Někdo nám našeptává, že jméno by mohlo být jiné, prý nějak související s Teklou… Však uvidíme, zdroje informací utajíme. ;)
Související:
Státní literární ceny mají poprvé nominace
Snad pro ten dnešní návrat babího léta.
Na podzimním slunci
Obelstěn sluncem, vzešlým opožděně
nad dohořívajícím požárem,
jejž podzim zažehl, jak zbité štěně
nějaké rány léčit krásným dnem
se vleku na výsluní mezi lesy
a k pařezu dím? Odpočineme si.
Sám věru nevím, oč tu vlastně běží,
proč duch i tělo zmalátněly tak,
proč bolest v nitru nevrle se ježí
a smutek plíží se jak polem svlak,
jenž stonky obepíná, dusí květy
a jehož zbytky vždy jsou nevyplety.
Sám věru nevím, kterou zlatým jitrem
teď léčím ránu. Stero proniká
střel otrávených otupělým nitrem.
Jeť žalostný dnes osud básníka
ve vlastech, kterým k prostitutek smíchu
jsou mladá srdce zpívajíc v tichu.
Snad muž, snad žena, dav snad, země celá,
och, což já vím, kdo nejvíc poranil!
Ze stráně, která včera dohořela,
se třesu běláskem, jenž v říjen zbyl
a klamným sluncem dávám obelstíti
den jeden svůj pro anemické kvítí.
V rámci doplňování mezer jsem dočetl paměti kubánského spisovatele a emigranta Rienaldo Arenase Než se setmí (Praha: Český spisovatel, 1994; existuje i film (1) (2) touto knihou inspirovaný). Hm, nechtěl bych být kubánským homosexuálem. Je to s podivem, ale nikde jsem nenalezl nějakou pořádnou stránku, která by obsahovala víc informací o autorovi samotném.
A tak si říkám: mám přát Fidelovi ten jeho včerejší pád?
Tak či onak, ke čtení doporučuji cyklus článků věnovaný Kubě na Britských listech
Acrobat Reader je sice zdarma a je výborný, ale přece jenom je jeho spouštění poněkud zdlouhavější. Jistě, utilitkou můžete spouštění urychlit, ale pokud zrovna nepotřebujete některou funkci placeného Acrobatu, tak doporučuji PDF Reader od FoxitSoftware. Malý, rychlý, bezproblémový, zdarma. Nemusí se instalovat, stačí rozbalit zip soubor. Ideální pro USB disky nebo pro připálení na CD.
Tak jsem rozšířil a rozčlenil můj rss agregátor založený na knihovně LastRss. Nyní jsou stránky dvě. První shromažďuje mnou oblíbené domácí zdroje, druhá pak ty světové. Orientace obou je převážně literární. Chybí ruské zdroje, které by se měly časem objevit v rámci jiného, dosud nehotového, projektu. Agregátor je nejsnáze dostupný z bočního menu. Chybí v něm někdo, kdo by mne mohl zajímat?
Tak jsem si přečetl několik posledních článků o HTML editorech na Intervalu, neboť jsem si myslel, že narazím na něco nového. Kdepak, samí staří známí. Hledání ideálního editoru je nekončící cestou. Na své oblíbence zpravidla nedáme opustit a obhajujeme je.
Zpravidla na psaní používám PSPad a Notepad2. Oba tyto editory mají své přednosti a zápory. PSPad nezvládá Unicode, Notepad2 pak více otevřených souborů. Přesto jsem s nimi spokojen.
To ale neznamená, že se jich budu pevně držet a nebudu zkoušet editory jiné. Na ty, které mi vyhovují a které doposud na Intervalu neuvedli vás chci upozornit. Snad proto, že se jedná o zajímavé nástroje, navíc zdarma. I když se jedná o produkty dvou vyvojářských týmů, jednu vlastnost mají společnou: jsou z Dánska.
TSW Webcoder 5 je plnohodnotný editor zdrojového kódu různých internetových souborů. Navíc obsahuje řadu vizuálních nástrojů, které usnadní například vkládání tabulek. Výhodou je, že si můžete vybrat, zda ve výsledku chcete vložit kód validní s PHP nebo XHTML. Pomocí funkce QuickEdit můžete editovat soubory i ve vizuálním režimu. Ale tato editace je založena na komponentě od Microsoftu, a tak výsledný zdrojový kód nemusí zcela odpovídat vašemu předpokládání.
Program obsahuje také FTP manager, inspektor kódu, správu projektů, prohlížeč obrázků. Umožňuje převádět BR tagy na kompatibilní s XHTML, umožňuje spouštět scripty, snadno v něm upravíte a doplníte Meta tagy, můžete rychle zobrazit náhled editovaného souboru pomocí Internet Exploreru a Mozilly v několika základních rozlišeních. Podobně jako řada dalších editorů má v sobě zabudováno HTML Tidy a podporu on-line validátoru kódu. Můžete přizpůsobit vzhled editoru, namapovat lokální webserver a spoustu dalšího. Vlastně mi v tomto programu nic nechybělo. Až na jednu věc: podpora Unicode, což je sice nemilé, ale některým uživatelům to může být úplně jedno. A pak je tu jedna věc, která mne na editoru uchvátila: různá menu a postranní lišty, které na obrazovce zpravidla zabírají spoustu místa, se automaticky umí skrývat, a tak většina pracovní plochy je vyhražena vašemu milovanému zdrojovému kódu.
MPS HTMLGATE Free, PHP Designer 2005 a WebCore Designer je trojlístek freeware editorů od dánských MPSOFTWARE (aktuálně nefunkční odkaz, takže vyzkoušejte http://www.snapfiles.com/get/htmlgate.html) Mají shodné ovládání, ale v také se v lecčems liší. Díky své velikosti instalačních archivů, která je od cca 1,1 MB po 2 Mb, stojí za vyzkoušení všechny tři. Každému může vyhovovat jiný člen trojlístku. Asi nejkomplexnějším nástrojem je HTMLGATE Free. Nechybí mu ani přehled tagů a funkcí pro HTML/XHTML, PHP, CSS… Vizuální editace je zde (pro změnu) nazvána FastEdit. Pro práci s PHP skripty a pro jejich ladění je však přece jenom vhodnější třeba právě PHP Designer.
Neváhejte, stahujte, zkoušejte…
Otázka pro deštivé a temné pondělní ráno: Kdo je autorem následující básně?
* * *
viděl jsem muže
v obchodě s vanami
předstírat významy
kolem se vědělo
mlčelo
muž se nevzdával
zuřivě se čekalo
na zoufalého muže
Jeden z nejznámějších básníků černé Ameriky (1902 - 1967).
Minstrel
Že se mi z úst
úsměv šklebí
a z hloubi hrdla
zpívám si,
myslíte si,
ten chlap neví,
co je to trpět
a stýskat si.
Že se mi z úst
úsměv šklebí,
neslyšíte,
jak naříkám,
a že mám nohy
roztančený,
netušíte,
že umírám.
z angličtiny přeložil Jiří Josek
Setrvalý stav narušovaný jen zvolna. Doporučuji poslední Souvislosti 3/2004 a především pak blok věnovaný písmu. Za přečtení ale stojí celé číslo.
Nevím čím to, ale stále méně a méně si počtu v Dobré adrese
To ostravská Obrácená strana měsíce (5) se mi líbí i tentokrát. Nezklamala. Dokonce i poslední strana stojí za povšimnutí. :) Snad je to pouze shoda náhod, ale tento text už vyšel ve Welesu (jeho nové č. 19 se mi doposud do rukou nedostalo). Dokonce si pamatuji jak, se tam dostal. A určitě si na ten náš slovenský výlet k Vojtovi vzpomíná i René, který, pokud mne paměť neklame, na onu pasáž narazil. To však nic neubírá na její poetice, kterou doplňuje zdařilá kresba.
Je pondělí, ach! Tady máte otázku: Kdo je autorem následujícího textu?
pořád píšu
mám skvělý kalhoty
vůbec sem skvělej
každej to říká
moje milenka se na mě všude vyptává
ještě se moc neznáme
a všude mě chválej
produkuju kila příšernýho psaní
vše to pálím v okamžení
vypiju 14 piv když chci
a 6 když nechci žádný
sem strašně citlivej ale tvrdej
bůh Mars na mě kýve z mýho
levýho svalu miloval sem
nepříčetnou ženu
stejně se oběsím nejsem katolík
nejsem terorista nejsem pravej
ani levej sem prostě ten pravej
každej to říká stejně sem nalezenec
Bůh na mě koulí pravým okem bojím se
a ještě nechci chcípnout
a tak pořád píšu
Zakladatel básnické školy imagistů (1885 - 1972).
Píseň lukostřelců z Šu
Hle, tu jsme, ulamujem první výhonky
a přemýšlíme: Kdy se dostaneme domů?
Jsme tu, protože nepřítel je z Ken-in,
vinou těch Mongolů nemáme klid.
Vybíráme měkké výhonky,
když zazní slovo „návrat“, naplní nás smutek.
Smutek v duši, tíha smutku, máme hlad a žízeň.
Obrana zůstává nejistá, ještě nelze pustit druha domů.
Vybíráme tuhé výhonky.
Ptáme se: Propustí nás v říjnu?
Ve věcech krále není klidu, nemáme odpočinku.
Smutek nás hryže, ale domů nepůjdeme.
Jaký to vykvetl květ?
Čí je ten vůz? Vojevůdce.
Koně klopýtají únavou, i jeho. Dřív byli silní.
Nemáme klidu, tři bitvy do měsíce.
Nebesa, ti koně jsou vyčerpaní.
Vojevůdci v sedlech, vojáci po boku.
Koně jsou vycvičení, vojevůdci mají šípy ze slonové kosti a toulce zdobené šupinami.
Nepřítel je rychlý, musíme bdít.
Když jsme odcházeli, vrby se shýbaly pod tíhou jara,
zpátky se brodíme sněhem,
jdem pomalu, máme hlad a žízeň,
duši plnou smutku, kdo jenom pochopí náš žal?
(Cathay, 1915)
překlad Martina Pokorného, publikováno v Souvislostech
Něco málo o autorovi lze najít na http://wings.buffalo.edu/epc/authors/pound/
Členové:
Login | Registrace
| Seznam členů
| říjen 2004 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | ||||
| 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
