Kdo je autorem následujících veršů? (83)

/ 4 Komentářů / Kdo je autorem?

První dubnová hádanka. Kdopak napsal následující báseň?

Dubnové akáty – hlavy Gordon
tváří v tvář obloze nastavené.
Zaťaté, vrásčité, zkrabacené.
V pláštěnkách jdeme pod tím kamením,

bezbarvým, stojatým, jako slepci,
jimž netečný hlas všechno popisuje.
Jak kopí do výše trčí túje.
Kyselo v ústech. Chcípání pily

v dalekých lesích, kde na vteřinu
lesk pochodní, luceren a zbraní
zahlédnem. Zpět po hlase. Ve schránce
noviny s článkem o Zmrtvýchvstání.

Kdo je autorem následujících veršů? (83) Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Pierre Reverdy (LXXIX.)

/ Diskuze / Staří dobří

Francouzský básník, blíženec surrealismu (* 13. 9. 1889 – † 17. 6. 1960)

Tma

Veliká jehla probodává kruh
Strom
Prst
A luna jednooká
Okno jež na nás mrká
Dům unavený usíná
U vody výkřik jenž se ztrácí
Proud stříbra vroubí oboru
Tvoje tvář je kus mramoru
Kam poděli se všichni ptáci
Z tmy
Cosi zní
Prst na ústech už ani slova

Kdosi jde alejí jež vede od hřbitova

přeložil Jan Vladislav

STAŘÍ DOBŘÍ: Pierre Reverdy (LXXIX.) Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (82)

/ 5 Komentářů / Kdo je autorem?

Tak i o velikonočním pondělí je tu pro ty, co přežili, pravidelná hádanka. Tentokrát je se sbírky českého autora, kterou nemám, ale kterou bych chtěl. Takže: Kdopak je autorem?
A ještě malá poznámka, v pátek nastupuji do nového zaměstnání, takže prodlevy mezi mými reakcemi v následujících dnech a pravděpodobně i týdnech budou mít větší rozestupy.

* * *

Padá hvězda
vosím hnízdem
polehoučku
kolem očí do úst

jizva za rty
plná světla
zase mizí
to nic, to přejde

tenká blanka světla
nakřáplá
tlačí na víčka
dech se láme

hvězda naruby
naráží na zuby
až ji spolknu
sklouzne dolů

zrána znovu
očima ušima střemhlav ven

Kdo je autorem následujících veršů? (82) Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: George Herbert (LXXVIII.)

/ Diskuze / Staří dobří

Anglický básník (3. 4. 1593 – 1. 3. 1633)
http://en.wikipedia.org/wiki/George_Herbert

VELIKONOCE

Vzhůru, mé srdce: Pan dnes z mrtvých vstal;
nuž, chval Jej, chval!
On vzal tě za ruku: ty také již
s ním stoupat smíš;
a jako jeho smrt v prach vyprahla tě,
tak jeho život dá ti dozrát v zlatě.

Vzbuď se, má loutno: hlas tvůj líbezný
ať dobře zní!
Kříž všemu dřevu jeho jménem teď
dal zazvučet;
napjaté šlachy naučily struny,
jak správně oslavit den divuplný.

Kéž, srdce s loutnou, síly spojíte
dnes k písni té;
a ježto každá píseň nábožná
tři hlasy má,
blažený duch nechť vstoupí v nápěv sladký
a opraví tak vaše nedostatky.

Tvou cestu květy pokryl jsem,
snítkami kvetoucími;
a Ty jsi povstal s rozbřeskem,
své dary nechal jsi mi.

Když slunce lije jitřní třpyt
a vůni po azuru,
marně by chtělo soupeřit
s Tvou strmou cestou vzhůru.

Ač mnoho sluncí svítí nám,
kolik je dní jak dnešní?
Řekneš-li tři sta, je to klam;
jeden; a den je věčný.

Přeložil Jiří Pelán

STAŘÍ DOBŘÍ: George Herbert (LXXVIII.) Read More »