[pak] Poznámkový blok Pavla Kotrly

14. 05. 2012

Rychlý import DXF do neplacené verze SketchUp

V dřívějších verzích obsahoval SketchUp importní filtr pro soubory DXF. Ten se však vytratil a zůstává k dispozici jen pro placenou verzi. Dostat pak pouze s pomocí volně dostupných prostředků složitější model DXF do SketchuUp není zas tak triviální cesta, jak by se mohlo zdát. Cest je určitě víc, např. Blender, kdy je zapotřebí instalovat Python.
Osvědčilo se mi však řešení s využitím FBX Converteru od Autodesku. Taky proto si to zde poznamenávám, abych to příště nemusel pracně hledat a snad to někomu také pomůže. FBX Converter sice nenabízí přímou konverzi z DXF do formátu DAE Colada, který SketchUp již přechroustá, ale umožňuje v prvém kroku konverzi do FBX.
Nicméně pak již stačí vyexportovaný soubor otevřít opět v tom samém programu, a vida – najednou se objeví i možnost exportu do DEA.

13. 05. 2012

Čtvrtek v Martine

Aspoň nějaká fotka ze čtvrteční prezentace a čtení v Turčianské knihovně v Martine. Probíhala pod širým nebem a z našeho pohledu dopadla dobře. Snad i z pohledů posluchačů.





Došlo i na výlet do útrob Matice slovenské. A během výkladu jsem si uvědomil, že některé věci přece jen interpretujeme jinak.

(Ruský) design zachrání svět!

psáno pro Host 9/2011 (Původní titulek byl sice jiný (Co je ukryto za textem), ale ponechávám ten, který vzešel z redakční úpravy)

Během putování po ruském internetu — zvláště v jeho počátcích — takřka nešlo (v literární části) minout stránky Borise Akunina. Za tímto pseudonymem se skrývá Grigorij Šalvovič Čchartišvili, který bývá v nadsázce označován jako „ruský Umberto Eco“. Ostatně některé jeho knihy znají i čeští čtenáři a také seriál na jejich motivy se točil u nás. Jeho stránky ve své době upoutaly nejen obsahem, ale i zpracováním. Stál za nimi Artěmij Lebeděv, nyní nejznámější ruský designér. Jeho studio bylo v Rusku jedno z prvních svého druhu a mimo jiné stojí také za designem vyhledávače Yandex, který stále ještě odolává monolitu Googlu.

Jeho aktivity jsou všeobjímající a výrobky navržené tímto studiem jsou inspirující designové kousky, které naplňují Lebeděvovo heslo „Design zachrání svět“. Nejen proto jeho společnost a nakladatelství, používající vlastní korporátní písmo (Artemisius), vydávají knihy z této oblasti. Ke slovu měl vždy blízko a patří i ke známým blogerům. A jako syn známé spisovatelky Taťjany Tolsté a filologa Andreje Lebeděva má literaturu přímo v krvi.

Nyní jeho studio realizovalo projekt Editorium.ru. Marně přemýšlím, ale rozsáhlejší a volně dostupný zdroj informací pro editory textů jsem nikde jinde nenašel. Pokud pro vás ruština nepředstavuje bariéru, tak tyto stránky v příjemném, strohém hávu neopomeňte navštívit.

Základem publikovaných studií je kolekce, kterou Arkadij Milčin shromažďoval od roku 1944, kdy nastoupil na Moskevský polygrafický institut. Dotýkají se všech aspektů práce s textem. Od stylistiky, úpravy textu a korektury přes cenzuru až po otázky etiky a práva nebo specifické problémy ediční přípravy poezie. Opomenuta není ani práce s autorem. Vyjmenovávat podrobně všechna témata, která přináší kolekce textů — jen v době uvedení jich bylo více než 1700 —, zde nemá smysl.

Stránky mají šanci zaujmout nejen odborníky, ale svými epizodami z redakční práce se slavnými osobnostmi také běžného čtenáře. Arkadij Milčin je společně s Ludmilou Čelcovovou také autorem publikace Rádce nakladatele a autora, které již ve třetím vydání připravilo právě Lebeděvovo nakladatelství.

03. 05. 2012

10. mája 2012 o 15:00 hod.

01. 05. 2012

Michail Baru (5)

Po čase návrat k mému oblíbenci. (Předchozí návraty)


* * *
ráno
otvírám všechna okna
vyvětrávám samotu

* * *
bezesná noc
hodinami otikané
ticho

* * *
poryv větru...
někde vpředu letí
vrabci

* * *
zimní čas...
daleko předaleko
za hradbou ticha
jede auto

* * *
jarní slunce
různobarevné kapky
tajícího nebe

17. 04. 2012

Proměny

Tak další kus padl za oběť. Nahrazovaná regulace potoka z počátku minulého století se mi zdála ke krajině přece jen citlivější. Ale možná je to tím odstupem. Ale i tak: ryby kamsi zmizely a jen vodu posíláme dolů rychleji.

31. 03. 2012

Špatný voják

Jedno dávné léto a možná pod vlivem Hrabalovy Příliš hlučné samoty prohrabávání se hromadami papíru ve sběrných surovinách. Jedna z nalezených.

07. 03. 2012

Texty 57

Zimní sklizeň. Nové číslo Textů můžete stahovat zde.

Texty 57

05. 03. 2012

Yveta Shanfeldová - Nahmatávání dna

Právě jsme vydali básnickou sbírku Yvety Shanfeldové Nahmatávání dna.
Její básně můžete znát i z Textů nebo Aluze.
Sbírku doprovází ilustrace Petry Killarové.

03. 03. 2012

Petra Brázdilová a Jaroslav Koléšek

Z čtvrteční vernisáže. Když vystavuje sousedka a bývalý kolega ze studií, tak si to nelze nechat ujít. Výstava v meziříčské galerii Sýpka probíhá až do 29. 4. 2012.
Zdi jsou Petřiny, podlaha Jaroslavova.

Stránky Petry Brázdilové
Stránky Jaroslava Koléška
Článek na Artalk

26. 02. 2012

Literární festival 2012 (Vsetín)

Vsetínský literární festival (případně na Facebooku) začíná již ve čtvrtek. V jeho rámci uvádím tři literární večery.

11. 4. – Kateřina Tučková
http://www.katerina-tuckova.cz
Autorka prozaických knih (Montespaniáda, Vyhnání Gerty Schnirch, Žítkovské bohyně) a řady odborných publikací z oblasti umění.

12. 4. – Radka Denemarková - NOVÝ TERMÍN
Autorka několika výrazných prozaických knih, překladatelka
Bohužel stránky jsou již delší dobu nefunkční http://www.denemarkova.cz/ – takže aspoň http://cs.wikipedia.org/wiki/Radka_Denemarková

19. 4. – Markéta Pilátová
http://marketapilatova.cz
Setkání se spisovatelkou (Žluté oči vedou domů, Zatýkání větru), hispanistkou a novinářkou, autorkou knih pro děti.

Psí známka

Taková malá vzpomínka na Němce a dobu naštěstí dávno minulou, která při marném hledání jiného vždy vypluje na povrch.
Sice německy neumím, ale zajímalo by mne, jak tehdy přeložili název sousední Malé Bystřice. Čeština se svými zdrobnělinami má přece jen něco do sebe.

24. 02. 2012

Nové číslo Aluze 3/2011

Na stránkách Aluze naleznete i poslední číslo loňského roku. Krom HTML a PDF i ve formátech pro čtečky.

19. 02. 2012

STAŘÍ DOBŘÍ: Jiří Gruša (CXXVII.)

Po dlouhé době jsem dnes sáhl po sbírkách Jiřího Gruši. A zas to bylo příjemné setkání. Možná, že dráha politika a diplomata v posledních letech trochu překryla obraz spisovatele, ale ne v mých očích. Netušil jsem, že loňské letní setkání bude brzy již jen poslední. A tak aspoň jednu, která se tak trochu hodí.

DODATEK

chtěl bych abys mi věřila
že jsem byl také živ
vosa se zvedla z koláče
a mně tak rychle puchne patro
snad jsem ji překousl
a snad to byla pravda
co jsem ti pověděl

čím dýl jsem po smrti
tím jsem si nejistější

(Cvičení mučení, 1969)


foto: 18. 6. 2011, Ostrava

04. 02. 2012

Čtenář časopisů: Východní Morava

Nový časopis potěší takřka vždycky, zvláště pokud se dá nulté číslo získat zdarma. Ale celý týden na něj ne a ne narazit. Až včera. Absolvoval jsem tedy před pravidelným pátečním posezením U Magistra cestu mrazem do vsetínského státního archivu pro výtisk Východní Moravy, nového historického časopisu s podtitulem Dějiny – lidé – krajina. (Vzhledem k předpokládané roční periodicitě se jedná spíš o sborník.) Vydává Moravský zemský archiv v Brně společně s archivy v Kroměříži, Uherském Hradišti, Vsetíně, Zlíně. Moderní a přehlednou grafickou tvář dal časopisu Zdeněk Macháček (mj. revue Prostor Zlín, pokud se nepletu) a více než dvě stě stran přináší dost zajímavých příspěvků, např. třeba studie Zdeňka Pokludy Zapsáno v listinách – poznámky k počátkům obcí na východní Moravě, některé obce překvapila studie Tomáše Borovského věnovaná založení vizovického kláštěra. Z bohatého obrazového materiálu stojí za zmínku např. fotografie Josefa Sudka nebo faksimilie zakládací listiny firmy Baťa. Prostě dost čtení. Číslo vyšlo v realistickém nákladu 600 ks a je k dostání ve výše uvedených archivech. Odpovědným redaktorem časopisu je David Valůšek, ředitel zlínského archivu.