[pak] Poznámkový blok Pavla Kotrly

20. 02. 2010

Restaurace Hoffmann (Bystřička)

Dnes něco pro sběratele pohlednic a pro ty, co se mne ptali, poté co vyšla přetištěna v knize Valašsko ve starých fotografiích, kde by tato restaurace mohla být. Přiznám se, že samotnému mi ta otázka dlouho vrtala v hlavě a odpověď jsem na ni neznal. V době stavby přehrady vedly koleje přes dědinu až přehradě. Navíc katastr obce Bystřičky byl zcela jiný a sahal až k Cábu, takže koleje by teoreticky mohly patřit i k nějaké pile. Odpověď na otázku jsem získal, když se mi nakonec se podařilo narazit na záznam o prodeji hospody Na Nové vdovou po hostinském Hoffmannovi.

18. 02. 2010

Něco málo zbojnické romantiky

Pročítám Kuldovy Moravké národní pohádky, pověsti, obyčeje a pověry a s odstupem a se vší úctou ke Skácelovi a jeho Pohádkám z Valašského království musím prohlásit, že originál je přece jen lepší. Nebo jen syrovější a méně učesaný? Možná.
Tady aspoň něco málo z mého přehrabování se v archivních rukopisech a z chystané regionální publikace literárního obrazu Bystřičky a Růžďky. První pro samé slovo kozař, druhé pro samotný obraz narušující zažitou zbojnickou romantiku.

Neviditelný zloděj – kozař
Ale byli zloději, co se dovedli udělat neviditelnými při krádeži. Říkalo se jim kozaři. – Šel člověk pěkně oděný cestou. Potkal jednoho zdejšího člověka a ptal se ho, šel-li by s ním, že se bude mít dobře. Že se však musí zavázat, kam přijdou, že bude mlčet. Ten slíbil. Vešli do jednoho kvelbu a celý jej vykradli. Obchodník nic nevěděl, ač seděl v tom kvelbě. Tak to provedli na monoha místech. Až přišli do jednoho místa, kde měl kvelb společníkův dobrý známý. Společník načisto zapomněl na slib, a přivítal se s obchodníkem. Bylo po kúzelné moci, už nic nemohli zebrat. Pán se pohněval a společníka propustil, že on takového potřebovat nemůže.

Neviditelný zbojník
I zbojníci se dovedli udělat neviditelnými. Zabili těhotnou ženu, dítko z ní vybrali a uřízli mu ručku s prsty. Šel-li zbojník krast, zapálil ty prsty jako svíčky. Hořely-li všecky ty prsty, bylo mu znamením, že všichni domící spí a krádež se mu povede. Potom šli krast už bezpečně.

27. 01. 2010

Proč mají Norové lepší předpověď počasí?

Tak to vážně nevím, ale zatím všichni kamarádi, kterým jsem v minulých měsících poslal odkaz na norský server Yr.no, opustili dosavadní služby a začali používat právě tuto. Třeba se někomu ten odkaz bude hodit. Nevím, jak to dělají, ale jejich předpovědi vycházejí. Aspoň pro Bystřičku

17. 01. 2010

Hostýnská běžecká magistrála

Tak včera se konečně zadařilo a vyrazili jsme na běžky. Vzhledem k proklatému ledovému škraloupu jsme zvolili novou a upravovanou Hostýnskou magistrálu. Jel jsem ji párkrát na kole, ale na běžkách to byla premiéra. Kdo máte možnost: doporučuji. Radost.
Tedy až po Lázy, kde trasa končí. Vzhledem k tomu škraloupu řádná sláva. Značení na Valašské Meziříčí a případné sjezdy by také chtělo doplnit obzvášť pro ty, co jsou zde poprvé. Vzhledem k tomu ledu bych po této zkušenosti asi volil jako schůdnější cestu zpět na Troják. Nejsem žádná laňka a ani skoro centimetrový škraloup mne teda neunese. Takže pokud nepočítám jedny zlámané hůlky a jednoho pokousaného: perfektní výlet.
Určitě navštivte stránky věnované magistrále. Mají co nabídnout.

Související:
Hostýnská magistrála je v provozu
Hostýnská magistrála nabídne 52 km běžkařské trasy

13. 01. 2010

Nejlepší fotografický a nejlepší literární časopis roku 2009

Žebříčky populárnosti jsou vždycky ošemetné. Ale koneckonců, kde jinde bych měl prezentovat svůj názor než zde ;)
Shodou okolností je to pro mne jeden a týž časopis: Host.
Po zániku časopisů PhotoArt a Magazínu Fotografie se portfolio časopisů smrsklo, a tak máme DigiFoto, FotoVideo, Digitální foto a PhotoLife. Větší část je věnována spíše technické stránce fotografie. Kapitolu samu pro sebe představuje pak PhotoLife, ale ten jsem si doposud ani přes výhrady (viz http://blog.ondra.cz/2009/12/fenomen-karbusicky.html) nepřestal kupoval.
Za velkou chybu považuji, že se z těchto periodik vytratila fotografie, kterou lze označit za humanistickou. Tu mezeru z výše uvedených zatím nikdo pořádně nezaplnit. Řekl bych, že právě této oblasti fotografie se pravidelně věnuje asi jen literární časopis Host. Sice se jedná v jeho zaměření o okrajové téma, ale portfolia fotografů jsou přítomna v každém čísle. Takže pro loňský rok je v této kategorii pro mne vítězem právě on.
Tištěných literárních časopisů je víc. Někdo říká, že až příliš mnoho, ale já si myslím, že tak akorát. Čas od času má hluché číslo (místy i období) každý z nich (no jo, i do vlastních řad). Sice se snažím sledovat většinu vycházejících, ale je možné, že i tak mi něco možná uniká mezi prsty. Ale i tak, podělím se o svůj názor. Jsem letitým předplatitelem Tvaru, ale letos jsem poprvé váhal jestli v tom mám opravdu pokračovat. No, nakonec jo, ale nevím nevím. Uvidíme v prosinci. Literárky a A2 také nejsou přesně to ořechové, co by odpovídalo mému vkusu, byť A2 beru čas od času na milost. Takže nakonec i tady pro mne vítězí Host, který je následován Souvislostni a Pandorou. Když se tak na to dívám, tak nějak konzervativní výběr. Ale co už.

05. 01. 2010

Jak ušetřit (např. cca 30 000 za Adobe Creative Suite)

Dnes vyšel na Živě článek Nebojte se eBay: Nakupování na webu v kostce. Můžu doporučit k přečtení těm, kdo ještě nevyzkoušeli (byť české verzi stránek osobně přednost nedávám).
Také já si udělal před Vánoci radost a koupil si kompletní balík Adobe Design Premium CS4. Proč ne, cenu za anglickou verzi považuji za přiměřenou a bez českého rozhraní se obejdu. Navíc InDesign lze úpravou registrů přinutit, aby startoval s českým rozhraním (David Blatner: Change InDesign’s UI Language with Free App). Ověřoval jsem a je to funkční řešení, jen někde se objevují anglické řetězce, ale mně postačuje, že ve výchozím stavu podporuje české dělení slov.
Nicméně před koupí doporučuji přečíst také článek Jiřího Melčáka: Jak koupit Adobe software v USA a připojenou diskuzi.
Také jsem si říkal, že by se to mohlo zvrtnout v trošku drahý žert, ale nakonec vše proběhlo bez problémů, včetně komunikace s celnicí, a dorazil známý box s čtyřmi DVDéčky a sériovým číslem. Takže aktivace proběhla bez problémů a vše je funkční.

29. 12. 2009

Aluze 2/2009

Právě jsme vydali druhé letošní číslo revue Aluze. Vše jako obvykle najdete na adrese http://aluze.cz
Příjemné počtení.

Obsah čísla:

Poezie
Bill Shields: Americký hrdina

Próza
Herman Charles Bosman: Maraton v Bekkersdalu

Rozhovor
Pavel Zahrádka: Může spotřební kultura nahradit vysokou kulturu? (Rozhovor s Wolfgangem Ullrichem)

Studie
Julio Cortázar: Některé aspekty povídky
Gerald Prince: Ještě k narativitě
Anne Dunnová: Televizní zpráva jako narativ
Daniel Špelda: Po bitvě generálem: Anachronismy v dějinách vědy

Recenze
Jiří Kratochvil: Slib (rec. Dagmar Hábová)
Jiří Kratochvil: Slib (rec. Martin Punčochář)
Petr Sýkora: Básník proti Hradu: neposlušný občan Josef Svatopluk Machar (rec. Petr Hora)
Bohuslav Brouk: Zde trapno existovat (rec. Filip Mikuš)
Umberto Eco: Teorie sémiotiky (rec. Vít Gvoždiak)
Frances Yatesová: Giordano Bruno a hermetická tradice (rec. Daniel Špelda)
Kitty Fergusonová: Tycho a Kepler. Nesourodá dvojice, jež jednou provždy změnila náš pohled na vesmír. (rec. Daniel Špelda)
Marek Hrubec a kol.: Sociální kritika v éře globalizace (rec. Radim Brázda)

Glosy
Zdeněk Mathauser: Vzpomínka na Jana Patočku

Archiválie
Petr Plecháč: Metrická teorie Otto Jespersena
Otto Jespersen: Metrum

26. 12. 2009

Moje kniha roku?

Tradiční anketu Lidových novin mám celkem rád. Malé srovnání toho, co čtou druzí a co by mi možná jinak uniklo je užitečné a přínosné. No, výsledek letošní ankety mne trošku překvapil. Samozřejmě, z druhého místa Sešitů mám radost, ale z prvního - ocenění Básní a Povídek Josefa Kostohryze - jsem byl překvapen. V paměti jsem to jméno měl, i pár básní od něj četl. Ale nějak si nevzpomínal, že by zaujaly. Jistě: o těžkém osudu žádná. Snad tedy o důvod víc po letech se vrátit a zkusit to znovu.
Ostatně právě k tomu mne vyprovokovala kniha, kterou osobně považuji za svou knihu roku. Ukázala, že s českou poezií to v uplynulém roce věru nebylo špatné. A donutila mne vrátit se k textům, které už jednou ležely na mém stole. Dovoluji si tedy upozornit na antologii Nejlepší české básně 2009, kterou edičně připravili Karel Šiktanc a Karel Piorecký. Ano, už to tu bylo, v padesátých letech, později pokus v letech sedmdesátých. Nyní tedy znovu. A dobře. Už dlouho se mi nestalo, abych měl chuť nahlas kamarádům předčítat vybrané texty a už dlouho se nestalo, aby na základě právě slyšeného šli a knihu koupili. Pořádání antologií a výběrů je nevděčná věc. A i nyní jsem zaslechl hlasy, že by to šlo jinak. Určitě ano, ale pro mne je postačující, že jsem se na několika místech s editory zcela sešel. Na jiných místech mi připravili příjemné překvapení a že místo několika textů bych zařadil jiné, je docela přirozené. Ostatně, příští rok bude mít příležitost někdo jiný.
Zmínku si zaslouží také samotná úprava knihy, která je dílem Martina Peciny, autora typografických sloupků v časopise Host a blogu Typofilos.
A tak na závěr aspoň jednu zařazenou ukázku, báseň Radka Malého se sbírky Malá tma. Tomu říkám angažovaná poezie par excellence. Mnohovrstvá. A cítíte ten smutek?


Prší a Češi opouštějí kempy

Čas plyne dvěma odlišnými tempy
Prší a Češi opouštějí kempy
Dvojhlavé karty, plastový nábytek
Na pláži leží odžitý zážitek

Smutní jak Srbové uprostřed Evropy
Bez moci, moře a Kosova Bez ropy
Zavála bríza Všecko uletělo
A má-li Balkán duši, má i tělo?

Kotorské kočky, hubené a plaché
značkují místa na mapách svým pachem
a kdyby Srbsko stokrát chtělo moře
dostane jenom jizvy Černé Hoře

Související:
Milan Děžinský: Nejlepší české básně
Ondřej Lipár: Nejlepší české básně 2009 - záznam ze křtu knihy
Fleuron.cz (Martin Pecina) - autor obálky a typografické úpravy knihy

24. 12. 2009

PF 2010

18. 12. 2009

J. E. Purkyně, 18. prosinec, Genetika a já

Jako každý zasloužilý rodič jsem i já tak trochu genetik amatér. No, ale když dnes i český Google upozorňuje na výročí narození jednoho z českých velikánů Jana Evangelisty Purkyně (18. prosince 1787 – 28. července 1869) tak jsem rád, že i já jsem mohl malinkou měrou přispět k vydání knihy z oboru, jehož je jedním ze zakladatelů. Dávným návštěvníkům těchto stránek se možná bude fotografie na obálce zdát povědomá. Kniha Genetika, je čerstvou novinkou.

01. 12. 2009

Pavána za mrtvé desky

Smrt si nevybírá a je jí to jedno: Seagate, IBM, Hitaschi, Western Digital, asi i Maxtor a naposledy Toshiba. Jo, to je tak zhruba seznam pevných disků, které mi postupně v kompech odešly. Nevím čím to, asi tím, že na těch čítacích strojcích čas od času opravdu pracuju.
Takže toto je moje pavánu za interní disk z notebooku Toshiba a za data, která odešla do digitálního propadliště spolu s ním. Ano, zálohujte, zálohujte, zálohujte. Stejně to někdy nepomůže... Ten starý disk selhal dost podivným způsobem, nejprve pár vadných sektorů a krátce na to se, při svém odchodu na odpočinek, pro jistotu zašifroval. Zprvu jsem myslel, že heslo vyžaduje bios, ale kdepak. (Jinak resetovat heslo na některých noteboocích Toshiba je v domácích podmínkách takřka nemožné.) Hmm, takže ani klonování disku nebylo k ničemu. Jak mi řekli v servisu, čas od času se to někomu stane. Za toto nedopatření se jménem našeho ústavu se vám omlouváme...
Na druhou stranu musím konstatovat, že servisní služby Toshiby fungují opravdu dobře. V pondělí notebook obdrželi a v pátek už byl doma. S novým diskem.

27. 10. 2009

Pár fotek ze křtu a večírku

Několik fotografií ze křtu nové knihy Mojmíra Trávníčka a večírku Textů najdete na adrese:
http://www.inext.cz/texty/2009vecirek/index.html

08. 10. 2009

Na čínský motiv

* * *
Zastavil se čas
Tichý purpur visící
Podzim okolo

07. 10. 2009

Tři setkání v jednom (aneb večírek nejenom Textů)

Srdečně zveme na Tři setkání v jednom
- s Mojmírem Trávníčkem a jeho novou knížkou vzpomínek V letokruzích naboso,
- se čtenáři, autory a redaktory literárního čtvrtletníku Texty,
- s cimbálovou muzikou vykazující léčivé účinky.

Místo: Knihkupectví Malina Vsetín, pátek 23. října 2009 od 17 hodin, následně v restauraci Snaha

Z výše uvedeného je snad všem návštěvníkům těchto stránek patrné, že jedná o další z našich proslavených literárních večírků.

Pozvánka v PDF:
pozvanka_vecirek_2009.pdf

30. 09. 2009

Potkat přátele je milo aneb Mezi námi zvířaty (v Opavě)

Byl to pěkný den. Vlastně dvouden. Ale když se nejdete spát, tak to vždycky počítám za jeden. Člověk aspoň pomaleji stárne. Nechal jsem se zas jednou ukecat a před čtrnácti dny vyrazil s příspěvkem na konferenci. Tentokrát věnovanou literární kritice a konanou v rámci multikulturního festivalu Bezručova Opava.
Konference jak konference, ostatně z ní vyjde časem sborník. Uvědomil jsem si hlavně tu proklatou honbu akademiků za body v bodovém systému. Nebo přinejmenším strach a obavy a částečnou nesmyslnost. A také to štěstí, že se toho neúčastním. Pěkně hluboká propast se otevírá a dna nevidět. Přátelským vztahům na pracovištích, minimálně některých, to evidentně prospívat nebude.
Ale dobře bylo, noční Opava má také něco do sebe. Tak aspoň nějaká ta fotka ze zde a z večerního čtení Lubora Kasala, Boženy Správcové, Petra Hrušky a Jakuba Chrobáka v Café Evžen.







Nějaké fotky také ve fotogalerii.